Jan Kantůrek

Jan Kantůrek Zdroj: Richard Klíčník

Pratchettův překladatel Jan Kantůrek: „Z Conana mám doživotní následky!“

Trpaslíci, elfové, hobiti, hraničáři… To jsou archetypy fantasy literatury, s nimiž přišel J. R. R. Tolkien. Žádná hra na hrdiny se však neobejde ani bez další zásadní postavy – bez barbara. A na nekompromisního seveřana v bederní roušce s nadměrně vyvinutou muskulaturou a tasenými zbraněmi už téměř sto let drží patent americký spisovatel Robert E. Howard, duchovní otec barbara Conana. A právě Conanovy komiksové příběhy na 1264 stranách přinese v překladu Jana Kantůrka (65) kniha Kolosální Conan nakladatelství Comics Centrum. Pokud tedy bude 15. května na „šancemetru“ 100 %.

Jan Kantůrek se jako překladatel proslavil zejména fenomenálním převodem fantastické Zeměplochy nedávno zesnulého Terryho Pratchetta. Méně se ví, že Kantůrek kromě řady titulů z oblasti sci-fi a fantasy přeložil také celého Tarzana, a hlavně černovlasého zabijáka barbara Conana, kterého tiše vzývají generace chlapů. Toho Čechům tento spoluzakladatel a předseda Klubu Julese Verna objevil.

Je pravda, že Conana jste Čechoslovákům představil právě vy?

Ano. Prvního Conana jsem si koupil v antikvariátu v anglickém znění v paperbacku z řady Double Ace někdy v roce 1970 nebo 1971. Ta řada vždy spojuje dva paperbacky do jednoho a já si tenhle svazek koupil kvůli knize Leigh Brackettové. Z druhé strany byl Conan dobyvatel, Hodina draka. Obrázek naznačoval, že to bude cosi z římských dějin – gigant v římské helmě, v jedné ruce sekera, na druhé sedí blondýnka a u nohou popravčí špalek. Pak jsem jednou neměl co číst a vylezl jsem si pro tuhle knížku po schůdcích do knihovny. Než jsem slezl zpátky na zem, měl jsem přečtených patnáct stránek.

Takže to byla láska na první pohled?

Šlo vlastně o první ryzí fantasy, co se mi dostala do ruky. Howard měl dar popisu, všechno vidíte v barvách. „Černě filigránsky načrtnuté siluety mešit a chrámů na pozadí karmínového nebe…“ Stačí zavřít oči. K tomu uměl vybudovat napětí. Už první příběh: černé svíce, vítr vyje, je tam všechno – sesazený král, bílí čarodějové, černí čarodějové, vlkodlaci, karatisti, masožraví ghúlové, piráti, lidožravé opice… Přečetl jsem ten příběh s velkým nadšením a myslel, že tím to hasne; až u zcela jiné knížky R. E. Howarda jsem našel seznam dalších šesti conanovských titulů. Co víc tam ještě může být, říkal jsem si, a začal Conana shánět. Teď z toho mám doživotní následky – zamiloval jsem se do kvalitní fantasy a do Conana.

Čím je tak výjimečný?

Conan zosobňuje skrytou touhu všech civilizovaných lidí vyřídit věci na místě, rychle a jednoduše. Dnes přijdete na úřad, kde se s vámi nikdo nechce bavit, kde jsou na vás třeba i sprostí a chtějí vás vyhnat… Conan by tyhle situace řešil okamžitou akcí. Sáhneš na mě? Prosím tě, nedělej to. Sáhneš na mě podruhý? Udělej to ještě jednou a budeš toho litovat. Potřetí mu Conan tu ruku usekl. Prefekt? Policajt? Neměli ho štvát. Pokud byl v právu, šel rovnou na věc. To my nedokážeme a ani nemůžeme. Nás vážou pravidla, zákony, naše civilizace. Conan nabízí prosté a jasné řešení, to nás k němu asi táhne nejvíc.

Kdy jste Conana začal překládat?

První povídku, Věc v kryptě, jsem přeložil v 80. letech soukromě, jen pro spoluzakladatele Klubu Julese Verna Egona Čierného, protože ten neumí anglicky a já mu o Conanovi pořád vyprávěl. Za prvního přeloženého Conana jsem tehdy dostal láhev červeného vína. Když měl náš klub asi deset členů, začali jsme si překládat povídky, které u nás nevyšly, a pak jsme je četli u skleničky. Conanem jsme tehdy odstartovali a jeho příběhy nás tak dostaly, že jsem postupně překládal další a další texty. Když se to pak po roce 1989 obrátilo, začali jsme Conana vydávat v klubovém časopisu Poutník.

Já si prvního Conana vybavuji v edici Zlatý kůň s obálkami Káji Saudka…

Ano, to zařídil člen klubu Pavel Nosek, který dnes opatruje celé Kájovo dílo; u Zlatého koně vycházely i Saudkovy komiksy. Ani nevím, jestli ty sešity mám, jeden teď stojí asi pětistovku. Conan pak vyšel v mnoha vydáních a vychází dodnes, pak i k nám přišly akční filmy Barbar Conan a Ničitel Conan s Arnoldem Schwarzeneggerem, které velice zvedly Conanovu popularitu. Nebyly sice špatné, ale kdyby natočili některé z nejlepších povídek doslovně, měli bychom hororový trhák a husí kůži na zádech. Třeba HBO jednou natočí seriál…

Howard má desítky následovníků, existují stovky Conanových příběhů z per desítek autorů. Proč si tihle epigoni nevymyslí vlastního hrdinu s podobným charakterem?

Většina z následovníků Conana vnímá jako marketingovou značku, kterou se skutečně stal. Nechci nikomu sahat do svědomí, ale podle mě polovina autorů píše Conana kvůli penězům a až teprve potom z fandovství. Navíc kvalita oněch příběhů soustavně klesá, vymyslet neotřelou dobrodružnou povídku  není jednoduché. Na počátku byl Conan přírodou zocelený barbar, který všechno zvládá a má základní morální kodex: neubližovat ženám a chránit slabé, pokud ho to nebude stát život. Původní myšlenka se však časem vytratila.

Je to problém komiksu Kolosální Conan, který právě překládáte?

Conan v komiksu vychází od sedmdesátých let, patřil do stáje populárního vydavatelství Marvel a původně byl černobílý. Kolosální Conan je moderní řada jedenapadesáti sešitů, která chtěla zůstat věrná Howardově předloze po stránce dějové a přiblížit se kresbě legendárního ilustrátora a malíře Franka Frazetty, což byl s trochou nadsázky takový americký Zdeněk Burian. Příběhy jsou pro komiks pochopitelně mírně upravené, ale stále je to velmi příjemné počtení.

Jak se Conan překládá ve srovnání se Zeměplochou Terryho Pratchetta?

Jsou to dvě nesrovnatelné věci. Pratchettovy romány jsou křížovky, které je třeba správně vyluštit, Conan je jednodušší – důležitý je spád a Conanův polosuchý humor, jeho uštěpačné poznámky jsou kořením příběhu. Taky se musím vejít do bublin, vyjadřovat se ve zkratce a přitom se snažit, aby měl text odpich a šťávu.

Knihy na objednávku

Nakladatelství Comics Centrum přišlo s  originálním (a zatím velmi úspěšným) obchodním modelem. Aby knihu vydali, musí se najít 300 předplatitelů a objednat si ji na www.comicscentrum.cz. Vzhledem k tomu, že nakladateli odpadnou výlohy na distribuci (cca 50 % z výsledné ceny knihy!), lze vydat i drahé publikace v malém nákladu a luxusním vypravení.

Poprvé takto vyšlo loni v létě Kurva velký Sin City. Zvětšený komplet komiksů Franka Millera, známých i z filmů, si nakonec předplatilo přes 800 lidí. Pořizovací cena barevné bichle byla 2200 Kč, průměrná cena svazku se dnes pohybuje kolem 3500 Kč. To dokládá, že komiksy jsou dobrou investicí nejen v USA, ale i v Česku. Abonenti Kolosálního Conana se musejí najít do 15. května a zřejmě se najdou – za 1264 stran se svým hrdinou jich rádo zaplatilo 2900 korun už víc než dvě stě.