Národní kroje, lidové slavnosti a poutě, přírodu a zvyky přelomu 19. a 20. století. To vše máte možnost vidět do konce ledna na výstavě obrazů malíře Joži Uprky ve Valdštejnské jízdárně.
Joža Uprka (1861 - 1940): Evropan slováckého venkova
kde: Valdštejnská jízdárna Pražského hradu
kdy: 23. září 2011 – 22. ledna 2012
vstupné: základní 150 korun
kurátoři: Helena Musilová, Tomáš Vlček
Tvorba Joži Uprky zabírá v českém výtvarném umění výsadní postavení. Díky čemu? Na začátku 20. století byl považován za jednoho z největších a současně nejdražších českých malířů. Rychle rozvíjející se avantgarda ovšem jeho dílo poněkud "smetla" ze zájmu veřejnosti. Letos by tenhle rodák z Kněždubu oslavil 150. narozeniny a Národní galerie proto ve Valdštejnské jízdárně uspořádala výstavu, která má jeho obrazy připomenout a vrátit tak Uprkovi místo v dějinách českého výtvarného umění, které mu právem náleží. "Nebyl jen folklórním malířem, jeho nejlepší díla jsou srovnatelná s francouzskými postimpresionisty," komentoval zahájení výstavy Milan Knížák.
Joža Uprka se malířsky vyvíjel podobně jako další výtvarníci z generace 90. let 19. století, byl ovšem starší než malíři jako Antonín Slavíček, František Hudeček či Otakar Lebeda. Do malby díky tomu vnášel i jiné požadavky než jen nárok na modernost tvorby. Neochota zcela podléhat módním vlnám v umění mu samozřejmě přinesla mnoho kritiků. Jeho tvorba byla tak dlouho dobu pozitivně hodnocena z hlediska lidovosti a národovosti, ale už méně odborná obec zkoumala malířské provedení jeho děl. A především zasazení jeho tvorby do českého a evropského kontextu.
Cílevědomé soustředění se na jedno téma bylo v jeho případě progresivní i svým způsobem omezující zároveň. V dnešní přeglobalizované době však Uprkovo dílo přináší podle kurátorů smysluplný návrat k národní identitě. V tom je jeho dílo dodnes aktuální. Výstava ve Valdštejnské jízdárně se soustředí především na několik důležitých momentů Uprkovy tvorby - na inspiraci impresionismem, tedy použití světelných barevných skrvn jako jedinečného výrazového prostředku v jeho obrazech.
Druhá část expozice návštěvníkovi představí období 90. let 19. století. Ta poslední se pak zaměřuje na Uprkovu snahu o zachycení podstaty života na slováckém venkově, spjatém s vírou a pravidelným životním rytmem. Výstavu doprovází kritická monografie, která analyzuje dílo jako možný pramen pro poznání slováckého národopisu, přes jeho vztahy k Francii až po vůbec první důkladnější zkoumání Uprkova pobytu na Slovensku.
Joža Uprka (1861 - 1940) se narodil v Kněždubu, v selské rodině. Otec byl rolník, ale také malíř samouk, což mu umožnilo věnovat se výtvarné dráze. Po pražských studiích pokračoval na mnichovské Akademii, kde se ocitl přímo uprostřed víru aktuálního dění. Na přelomu let 1892 a 1893 pobýval v Paříži, kde byl jeho obraz Pouť u svatého Antonínka oceněn na Salonu v roce 1894 Mention honorable, čímž vešel ve známost v zahraničním uměleckém světě. Roku 1888 se usadil na rodném Slovácku, do první světové války namaloval nejdůležitější díla - Jízda králů, Sekáč, Úvodnice z Velké, a další.
