Never more rusofilnímu Depardieuovi, tleskající mánii a Houpačkám

Gérard Depardieu

Gérard Depardieu • Zdroj: ČTK / imago stock&people / Alexis Sciard

Marek Gregor
Marie Bordier
Vojtěch Rynda
Diskuze (0)

Čtěte Reflex v Googlu přednostně

Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

V Praze vystupoval francouzský herec Gérard Depardieu, odulý starý muž známý svou příchylností k Rusku a mnoha sexuálními skandály. Na jeho koncertě se sešla skutečně vybraná společnost. Jistě mu i zatleskala vestoje: Češi přestali tleskat v letadle a o to radostněji teď předvádí standing ovation kdekoli můžou. A nakonec  Slámovy Houpačky, v nichž postavy trpí, ale dojetí se jaksi nedostavuje. 

Nápad uspořádat v Praze vystoupení Gérarda Depardieua v něčem navazoval na „pátou kolonou“ oblíbená vystoupení sovětského, dnes ruského souboru písní a tanců Alexandrovci, jejichž vystoupení u nás zaštítil v roce 2015 tehdejší prezident Miloš Zeman. A tak, když sem ruské válečné soubory cestovat nemohou, došlo na koncert slavného francouzského herce pyšnícího se RUSKÝM PASEM, který v Hybernii spolupořádal Michal David. Nechyběli ani Zeman, ani Sandra Tsoukerniková, které bývalý zpěvák Janečkových Kroků tak odhodlaně sloužil během neúspěšné senátorské kampaně v Aši a okolí.

MAREK GREGOR

Potlesk vestoje is new tleskání v letadle. Rozmohl se nám tu takový nešvar, Češi si v poslední době mimořádně oblíbili standing ovation neboli POTLESK VESTOJE. Cosi, co bylo dříve vyjádřením zcela výjimečného zážitku, se teď odehrává téměř po každém divadelním představení nebo koncertu, bez ohledu na kvalitu viděného či slyšeného. Možná se tak potlesk posouvá z prostého poděkování a ocenění tvůrců k jakémusi sebepotvrzení, že se divák účastnil – a svým potleskem možná až spolupodílel – na mistrovském díle. Frenetický aplaus samozřejmě nikomu neuškodí, ale nestačilo by úplně normálně zatleskat?

MARIE BORDIER

Ústředním tématem filmografie Bohdana Slámy je spása skrze utrpení, většinou ženských postav. Kolik toho chudák Magdaléna Borová v Krajině ve stínu schytala za stovky let česko-německých vztahů, a ještě musela v Suchu „dobrovolně“ umírat bez analgetik! Nebo Zuzana Kronerová, rodinný otloukánek v Bábě z ledu a nyní i ve Slámově novince HOUPAČKY.
V Houpačkách ale trpí hlavně Dagmar Havlová Veškrnová, a to těžko vysvětlitelným způsobem. Pamatuju se, jak jsem se zcela neoslněn po projekci Slámova filmu Štěstí podíval na nejmenovanou kolegyni a spatřil v její tváři slzy, a tak chápu, že nejsem pro chápání Slámových snímků nadán. A vím, že utrpení je někdy absurdní, ale ani to v mých očích nedodává Houpačkám jakéhokoliv smyslu.

VOJTĚCH RYNDA

Začít diskuzi

Články z jiných titulů