Jak to bylo s dopisem 99 pragováků, s jednáním v Čierné nad Tisou, se zvacím dopisem i s operací Dunaj
V pražském Nakladatelství Paseka právě vyšel z pera Jiřího Hoppeho již XIX. svazek ambiciózního projektu VELKÉ DĚJINY ZEMÍ KORUNY ČESKÉ, o němž můžeme bez jakékoli nadsázky prohlásit, že u nás nemá obdoby. Překonává „jen“ pětisvazkové Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě Otce národa Františka Palackého, končící rokem 1526, a je srovnáván s takovými skvosty, jako je Ottův slovník naučný, Ottova encyklopedie Čechy a Hrady, zámky a tvrze království Českého Augusta Sedláčka. Zavzpomínejme na rok 1968, kdy „Sovětský svaz opět prokázal, že je náš největší přítel. Za dva tisíce slov nám poslal sedm tisíc tanků.“
Vydávání Velkých dějin zemí Koruny české(zkráceně VDZKČ) započalo již v roce 1999 a kladlo si za cíl zpracovat naši historii bez jakýchkoli ideologických deformací, neomezit se ryze na dějiny českého národa, ale i Němců, Židů a dalších národností obývajících naše teritorium. Vzhledem k rozsáhlosti a náročnosti projektu je pochopitelné, že se na něm podílí početný autorský kolektiv. Územní vymezení je koncipováno jako historie bývalých zemí Koruny české, tedy Čech, Moravy, Slezska a obojí Lužice s důrazem na Čechy, Moravu a České Slezsko, tvořící historické části dnešní České republiky.
Bichle věnovaná pražskému jaru
Každý svazek VDZKČ je zasvěcen určitému historickému období. Nakladatelství Paseka si tentokrát dalo obzvlášť záležet a celou obsáhlou, více než sedmisetstránkovou publikaci zaměřilo na jednu z našich „osudových osmiček“ – rok 1968, jenž přinesl vlnu nadějí, demokratizaci společnosti, do té doby nevídanou podporu našich nejvyšších představitelů širokými vrstvami obyvatelstva, ale rovněž kruté vystřízlivění po srpnovém vpádu vojsk pěti členských států Varšavské smlouvy v čele – jak jinak – se Sovětským svazem, jenž učinil utrum jakýmkoli naivním snům o možnosti dosavadní režim trvale liberalizovat.
Autor to vzal opravdu z gruntu; Jiří Hoppe beze zbytku vytěžil vše, co v současnosti o událostech pražského jara a tom, co jim předcházelo, víme. Po sametové revoluci pochopitelně prudce vzrostl zájem o naši ne tak vzdálenou minulost a autor nevynechal ani zdánlivé maličkosti. Kniha, jakkoli obsáhlá, se místy čte jako detektivka, zvlášť když se obrodný demokratizační proces, jak se tehdy nazýval, blíží ke smutnému vyústění, kdy „Sovětský svaz opět prokázal, že je náš největší přítel. Za dva tisíce slov nám poslal sedm tisíc tanků.“
Zájem čtenářů zvítězil
Hoppe věnuje velkou pozornost konfliktu prezidenta Antonína Novotného s Alexandrem Dubčekem, postojům sovětského vůdce Leonida Iljiče Brežněva, jenž zpočátku na Dubčeka kupodivu sázel, drážďanské schůzce, prezidentské volbě, „pootevření“ hranic na Západ, varšavskému dopisu, jednáním v Čierné a Bratislavě, „dělnicko-rolnické vládě“ Aloise Indry, Svobodově misi v Moskvě a mnohým dalším aspektům osmašedesátého.
Původně měly VDZKČ zpracovat naši historii pouze do roku 1945. Zhmotněný největší dokončený projekt české historiografie, tedy kompletní dějiny Českých zemí od počátků až do roku 1945, si sběratelé mohou v patnácti dílech, přesněji devatenácti svazcích (téměř 14 000 stran, 2819 obrázků, 161 map), zakoupit na stránkách nakladatele za necelých 13 500 korun. Zájem čtenářů se naštěstí zasloužil o to, že Paseka vedle četných tematických speciálů (Stát, Právo, Školství a vzdělanost nebo zatím poslední Dětství z roku 2021) dotáhne také chronologickou řadu až do roku 1992, tedy těsně před vznik samostatné České a Slovenské republiky. Nakladatelství i početnému autorskému kolektivu držme palce, aby tak odvážný a jedinečný projekt zdárně dokončily.
