Původně měl Mark E. Smith hrát na kytaru. Jeho neschopnost se na ni naučit ale převážila, a chopil se tak raději mikrofonu.

Původně měl Mark E. Smith hrát na kytaru. Jeho neschopnost se na ni naučit ale převážila, a chopil se tak raději mikrofonu. Zdroj: Retna / Photoshot / Avalon / Profimedia

Hudební nerdi spočítali, že skupinou prošlo 66 osob, přičemž  už v roce 1979 nezůstal z první sestavy kromě Marka nikdo
Vstupenka
Nejraději na světě měl Skoty, kočky, pořad Coronation Street a kapelu Can
3 Fotogalerie

Mark E. Smith: Kulturní ikona, ale i nejprotivnější zpěvák na světě

JANA KOMÁNKOVÁ

Jsou protivní zpěváci. Pak jsou hodně protivní zpěváci. A pak je Mark E. Smith. Geniální frontman manchesterské kapely The Fall se vymykal celkem všem kategoriím. A i přes jeho, ehm, náročnost ho ale svět adoruje. Ikona alternativní rockové hudby byla ztělesněním případu, kdy se z chudého synka z pracující třídy stane kulturní ikona.

Mark E. Smith vyrůstal v Prestwichi, městě hned u severního okraje Manchesteru. Dnes se o něm píše jako o skvělém místě pro život, ale v dobách, kdy Mark vyrůstal, tedy v 60. a 70. letech, to byla nepříliš vzhledná díra obklopená smrdícími továrnami, doky, kanály a sklady. Říká se, že tamější slavná psychiatrická nemocnice, největší v Evropě, vrhala na město stín i v metaforickém slova smyslu. Nesla pověst místa, kde se s pacienty nezacházelo zrovna v rukavičkách. Jako se u nás říká, že někdo „skončí v Bohnicích“, v tamějším kraji se používal výraz „going to Prestwich“.

Pryč ze školy?

Mark E. Smith byl klasické dítě z pracující třídy. Jeho otec byl instalatérem, matka v domácnosti a hoch i přes lásku ke knihám a jazyku nesnášel školu se zarputilostí pro něj typickou. V rozhovorech později říkal, že si v kalendáři přeškrtával poslední dny zbývající do 16. narozenin, kdy končila povinná školní docházka.

Doby, kdy by se snad uživil hudbou, byly samozřejmě v nedohlednu, a budoucí adorovaný intelektuál tak pracoval v masokombinátu a později v kanceláři doků. Navštěvoval nicméně placené večerní literární semináře a hltal knihy ­Aldouse Huxleyho, George Orwella a Alberta Camuse. Podle jeho krajně zneklidňujícího psychologického románu Pád z roku 1956 pak pojmenoval i svou kapelu The Fall.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Články z jiných titulů