Samouci a legendy, kteří proměnili podobu filmu. Kdo jsou ikony americké nezávislé kinematografie?

Dokázat kráčet ve šlépějích svého otce je obtížný úkol – tím více, když se jedná o jednoho z největších tvůrců Nového Hollywoodu. Sofii Coppole se ale podařilo najít vlastní unikátní filmový jazyk, který snad nemůže být vzdálenější titulům Francise Forda Coppoly. Čtyřiapadesátiletá newyorská rodačka ve svých tématech ohledává výsostně ženská témata s poetikou a magií sobě vlastní a její specifické zobrazení mnohdy křehkých vztahů jí vyneslo i Oscara za nejlepší scénář k filmu Ztraceno v překladu.

Patří mezi nejspecifičtější filmaře současnosti a možná se konečně letos dočká i svého prvního Oscara: zatím nasbíral čtrnáct nominací! Udělal díru do světa již se svým druhým snímkem Hříšné noci, který se vedle Občana Kanea může řadit mezi vůbec nevyzrálejší filmová díla začínajících tvůrců. Každý jeho film je jedinečný a originální, spojují je však originální narativy, nulové servítky a láska k románům Thomase Pynchona. Ať jste spíš fanoušky jeho „marihuanového“ – tedy klidnějšího – nebo „kokainového“ – mnohem kinetičtějšího – období, mezi jeho snímky si svého oblíbence najde každý... A fanoušci filmu mají o svém oscarovém favoritovi letos úplně jasno.

Dnes již sice pracují na svých sólových projektech, v hlavě každého filmového fanouška však asi navždy bude znít spíše umělecké spojení „bratři Coenovi“. Milovníci novodobého Divokého západu, amerických rednecků i černočerného humoru se proslavili především jako tvůrci legendárního milovníka bowlingových koulí a županového modela Dudea Lebowského, mnoho jejich snímků však hraje i na temnější notu. Od již zmíněného Big Lebowskiho přes oscarový thriller Tahle země není pro starý až třeba po Fargo, jejich snímky natolik formovaly Hollywood devadesátých a nultých let, že se poslední zmiňovaný snímek dočkal i vlastní seriálové verze. V příštím roce bychom se měli dočkat jejich nové adaptace osudů gangstera Tonyho Montany.

Pětašedesátiletý rodilý Texasan je jedním z největších režijních chameleonů. V jeho tvorbě nalezneme jak konverzační romantiky, tak civilní dramata i bláznivé komedie; v poslední době je navíc jedním z mála tvůrců přinášejících originální tvorbu do záplavy netflixovského marasmu. Jeho režijní počiny definují nové pojetí času, ať už je to trilogie Před úsvitem, Před soumrakem a Před půlnocí mapující proměny vztahu v různých životních etapách, nebo jeho unikátní snímek Chlapectví, v němž Linklater mapoval dospívaní hlavního hrdiny v muže po dobu dvanácti let. Nejnověji se mu povedlo dohnat k slzám i Quentina Tarantina a jeho pocta kinematografii s názvem Nová vlna bude snad již brzy ke zhlédnutí na Netflixu.

Neúnavný průzkumník hranic žánrů, který několikrát ohlásil konec či naprostou změnu směru své kariéry, a přesto se vždy triumfálně navrátil. Soderberghovy snímky oplývají kulometnými dialogy i mnohdy rafinovaným humorem a žádné dva nejsou stejné. V jeho filmografii tak nalezneme gangsterské thrillery, špionážní komedie i titul, o němž mnozí tvrdí, že předznamenal pandemii covidu. Milovník díla Franze Kafky, který před dvěma lety navštívil i Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech, si pauzu i přes ta prohlášení snad zatím dávat nehodlá. Uvidíme tedy, s čím přijde příště.