Sedm napínavých detektivek zasazených do prostředí staré Prahy přibližuje dobovou atmosféru
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Pražské nakladatelství Daranus zpestřilo předvánoční knižní nabídku cyklem sedmi detektivních příběhů, jejichž autorem je pražský rodák Jan Hlaváč. Nesou společný název PŘÍPADY ELIŠKY HRONKOVÉ a odehrávají se v hlavním městě Království českého – v Praze. A v netypickém roce 1864, tedy dávno před populárním prvorepublikovým radou Vacátkem.
Jejich hlavní hrdinkou je teprve sedmnáctiletá, zato však na svůj věk mimořádně bystrá a všímavá dívka pocházející z dobře situované rodiny a mající nevšední „čich“ pro vyšetřování mordů. Kdyby byla muž, patrně by ji čekala slibná kariéra v dobře placených státních službách jako jejího otce. Jenže podle dobových, značně zkostnatělých pravidel je žena předurčena jenom k tomu, aby se výhodně provdala a bezchybně plnila úlohu vzorné a poslušné manželky a hospodyně.
S tím se však inteligentní a také náležitě paličatá Eliška nehodlá jen tak smířit a díky přirozenému nadání se prosadí i v době talentovaným ženám nepříliš nakloněné.
Protagonisté se pohybují v lepší společnosti
S detektivkami, alespoň soudě podle televizních programů, se dnes roztrhl pytel. Hlaváčova kniha se ovšem běžným standardům vymyká důrazem na přesnost dobových reálií. A to včetně zdánlivých „prkotin“, jako je gastronomie (Eliška koneckonců ráda vaří). Pro zvýšení autentičnosti publikaci provázejí četné cizojazyčné citace. Nechybějí ani rozsáhlé vysvětlivky.
Jednou z hlavních postav je rada Jindřich Hronek, zastávající důležitý, a tudíž i náležitě placený úřad u zemského trestního soudu. Jeho na tehdejší dobu nadstandardně zabezpečená rodina patří mezi místní honoraci, k níž většina podstatně chudší populace jen závistivě vzhlíží. Hronkovi obývají velký pronajatý byt na Starém Městě a mohou si dovolit poslat syna Hansiho na studia práv do císařského hlavního města Vídně, tehdejší světové metropole, a vnímavou dceru Elišku do německé vyšší dívčí školy, což jí zaručí praktické bilingvní vzdělání.
Slovo o autorovi
Jan Hlaváč (* 1970) miluje literaturu 19. století a bohemistiku vystudoval. Od devadesátých let minulého století se věnuje psaní, pracoval jako redaktor, editor a šéfredaktor pro časopisy Cigar & Cocktail Magazine, Instinkt a Mladý svět. V roce 2005 založil společně s předloni zesnulým spisovatelem, historikem a bývalým šéfredaktorem Reflexu Zdeňkem Čechem nakladatelství Daranus, jež dodnes vede. Je autorem či spoluautorem řady knih od dětských Krtčích výletů přes beletrii (Můj vysvlečenej deník), jakož i memoárové literatury (Václav Neckář: Všechny moje války) až po literaturu faktu (Případ Kramný). Cizí mu není ani psaní scénářů a mluvené a zpívané slovo.
Ve svém zatím posledním opusu, v Případech Elišky Hronkové, dokázal navodit tak příjemnou atmosféru, že dokonce ani hypertonik při četbě neodolá a sáhne po sklence lahodného koňaku, jejž ústřední hrdinové hojně a často konzumují.
