Sedm napínavých detektivek zasazených do prostředí staré Prahy přibližuje dobovou atmosféru
Pražské nakladatelství Daranus zpestřilo předvánoční knižní nabídku cyklem sedmi detektivních příběhů, jejichž autorem je pražský rodák Jan Hlaváč. Nesou společný název PŘÍPADY ELIŠKY HRONKOVÉ a odehrávají se v hlavním městě Království českého – v Praze. A v netypickém roce 1864, tedy dávno před populárním prvorepublikovým radou Vacátkem.
Jejich hlavní hrdinkou je teprve sedmnáctiletá, zato však na svůj věk mimořádně bystrá a všímavá dívka pocházející z dobře situované rodiny a mající nevšední „čich“ pro vyšetřování mordů. Kdyby byla muž, patrně by ji čekala slibná kariéra v dobře placených státních službách jako jejího otce. Jenže podle dobových, značně zkostnatělých pravidel je žena předurčena jenom k tomu, aby se výhodně provdala a bezchybně plnila úlohu vzorné a poslušné manželky a hospodyně.
S tím se však inteligentní a také náležitě paličatá Eliška nehodlá jen tak smířit a díky přirozenému nadání se prosadí i v době talentovaným ženám nepříliš nakloněné.
Protagonisté se pohybují v lepší společnosti
S detektivkami, alespoň soudě podle televizních programů, se dnes roztrhl pytel. Hlaváčova kniha se ovšem běžným standardům vymyká důrazem na přesnost dobových reálií. A to včetně zdánlivých „prkotin“, jako je gastronomie (Eliška koneckonců ráda vaří). Pro zvýšení autentičnosti publikaci provázejí četné cizojazyčné citace. Nechybějí ani rozsáhlé vysvětlivky.
Jednou z hlavních postav je rada Jindřich Hronek, zastávající důležitý, a tudíž i náležitě placený úřad u zemského trestního soudu. Jeho na tehdejší dobu nadstandardně zabezpečená rodina patří mezi místní honoraci, k níž většina podstatně chudší populace jen závistivě vzhlíží. Hronkovi obývají velký pronajatý byt na Starém Městě a mohou si dovolit poslat syna Hansiho na studia práv do císařského hlavního města Vídně, tehdejší světové metropole, a vnímavou dceru Elišku do německé vyšší dívčí školy, což jí zaručí praktické bilingvní vzdělání.
Slovo o autorovi
Jan Hlaváč (* 1970) miluje literaturu 19. století a bohemistiku vystudoval. Od devadesátých let minulého století se věnuje psaní, pracoval jako redaktor, editor a šéfredaktor pro časopisy Cigar & Cocktail Magazine, Instinkt a Mladý svět. V roce 2005 založil společně s předloni zesnulým spisovatelem, historikem a bývalým šéfredaktorem Reflexu Zdeňkem Čechem nakladatelství Daranus, jež dodnes vede. Je autorem či spoluautorem řady knih od dětských Krtčích výletů přes beletrii (Můj vysvlečenej deník), jakož i memoárové literatury (Václav Neckář: Všechny moje války) až po literaturu faktu (Případ Kramný). Cizí mu není ani psaní scénářů a mluvené a zpívané slovo.
Ve svém zatím posledním opusu, v Případech Elišky Hronkové, dokázal navodit tak příjemnou atmosféru, že dokonce ani hypertonik při četbě neodolá a sáhne po sklence lahodného koňaku, jejž ústřední hrdinové hojně a často konzumují.
