Dada nás uvádí do obrovského cirkusu. Co bychom si zdadaizovali dneska, přátelé?
Karel Teige posouvá v textu z října 1927 Bretonovo vysvětlení dada jako předchůdce surrealismu k tezi o popisu aktuálního života: „Všechen snobismus a puritanismus je dada. Všesokolský slet je dada. Destinová, zpívající sokolíkům na vyšehradské skále, je dada.“ Pojďme navazovat pojďme pokračovat!
Na konci 90. let jsme se mezi nakladateli trumfovali edičními nápady. Co takhle oslovit asi tisícovku osobností z různých oblastí společenského života, aby namalovaly psa? Počítal jsem s 25procentní návratností. Z materiálu bych vybral asi 150 nejzajímavějších kreseb, včetně rozličných kreatur a prasopsů, z nichž bych sestavil knihu. U každého obrázku by byl krátký medailón… Každý autor by dostal po výtisku, část předpokládaného zisku bych věnoval psímu útulku. Bonusem by byly opakovatelné autogramiády, vždy by se snad dala domluvit dvacítka zúčastněných… Nápad „zapad’“.
Někdy v roce 2023 se v tisku objevila informace o existenci tzv. Masarykovy závěti, která měla být odtajněna na podzim 2025 (a byla). Domlouval jsem s jedním nakladatelem, že bychom mohli oslovit tisícovku osobností (dál to znáte), zda by nám nenapsaly svůj tip: Co je v té závěti? Taková kniha by mohla být zajímavá, pokud by vyšla třeba na jaře 2025. Kromě odpovědí státotvorných a veskrze masarykovských bych sázel i na výkřiky jiného typu: Všechno je jinak! Nebo: Proč jsem to Rakousko boural tak vesele?! Nebo: Das ist unmöglich! Nebo: Neměl ten Edvard zůstat radši v bráně? Nápad „zapad’“.
Nedávno jsem při pravidelné kontrole pražských knihobudek našel první díl výboru z Teigova díla, Svět stavby a básně (ČS 1966). Obsahuje i text Hyperdada z října 1927. Teige posouvá Bretonovo vysvětlení dada jako předchůdce surrealismu k tezi o popisu aktuálního života, píše o hojných dokladech onoho humoru na „zříceninách“. Dada nás uvádí do obrovského cirkusu. Takže: „Všechen snobismus a puritanismus je dada. Všesokolský slet je dada. Destinnová, zpívající sokolíkům na Vyšehradské skále, je dada. Architektura Riunione Adriatica v Praze je dada. Katedrála Vasila Splašeného v Moskvě je dada. Kostnice v Sedlci je dada…“
Tak co bychom si dneska zdadaizovali, přátelé? A neříkejte, že vše! No, není to dobrý ediční záměr?
