Jiří Bartoška hrál v socialistických filmech, ale když šlo o názorová rozhodnutí, stál na správné straně

KAREL OCH, umělecký ředitel MFF Karlovy Vary

Uštěpačná i otcovsky moudrá přitomnost 

„Je takovou sobeckou vlastností lidí vyjadřovat nad úmrtím někoho blízkého smutek,“ řekl Jiří Bartoška v březnu 2022 v rozhovoru reagujícím na odchod své dlouholeté kolegyně, paní Evy Zaoralové. Sám vynikal schopností nahlédnout s odzbrojující upřímností a smyslem pro sebeironii nejhlubší pocity. Lidské poklesky uměl počastovat pichlavým komentářem, ale i moudrým pochopením. Jako řada těch, kteří po sobě zanechali mnohem více než jen pouhá slova, razil motto Hlavně se ze sebe nezbláznit.

Dobrou polovinu lidí, kteří na jeho úmrtí reagovali na sociálních sítích, by Jiří Bartoška za lacinou sentimentalitu poslal kamsi svým jadrným slovníkem, jenž se v kancelářích karlovarského festivalu v centru Prahy stal pověstným. První patro roko­kové budovy bývalé piaristické koleje bylo a je zároveň místem, kde pramení rodinná atmosféra vládnoucí festivalovému týmu. A ta se, stejně jako výpočetní technika i administrativní pomůcky, už tři dekády převáží na konci června do západních Čech, aby zde každoročně ve formě intimní, intenzívně sdílené pospolitosti fascinovala našince i cizince. Cigaretovým kouřem prodchnutý charismatický elegán udával tento tón tak razantně a svůdně, že by na něj nechtěl navazovat jen pošetilec.

Před několika dny pan Bartoška, jak jsme mu s kolegy celá ta dlouhá a zásadní léta říkali, ­nenávratně sešel z očí. Ovšem stejně jako „paní doktorka“ ani on se z mysli nehne o píď, ba naopak. Jeho rošťácky uštěpačná a zároveň otcovsky moudrá přítomnost bude snad ještě ­citelnější.