Dokusérie Potížistky ukazuje, jak ženy bojovaly za rovnoprávnost – a jak jí za 150 let (ne)přibylo
Milada Horáková, Anna Bayerová, Ludmila Bozděchová, ale také Johanna Nejedlová, Barbora East, Aneta Grabmüller Soldati – a v neposlední řadě Tomáš Garrigue Masaryk. Osobnosti minulého i současného století se scházejí ve vtipném i úderném seriálu České televize Potížistky o hrdinkách, které šly proti konvencím. Seriál běží na iVysílání symbolicky od Mezinárodního dne žen, tedy 8. března.
Sedm dílů, čtrnáct osobností. „Na počátku jsem chtěla vyprávět příběhy rebelek, které se odmítaly spokojit s předurčenou pasivní rolí a jež se v dobách, kdy to zdaleka nebylo běžné, rozhodly řídit své životy samy,“ říká spoluautorka dokumentárního seriálu ČT Potížistky Bibiana Beňová. Po debatách s kreativní producentkou ČT Veronikou Slámovou tak původní námět rozšířily o současné ženy. „Přišlo mi důležité, abychom příběhy historických potížistek porovnaly s osudy dnešních žen, což nám umožnilo zkoumat, zda a které bariéry ve společnosti stále přetrvávají,“ vysvětluje Slámová.
Potížistky vyprávějí o nelehkých osudech protagonistek s vtipným nadhledem a rýpavým humorem, aniž by jejich průkopnické úsilí jakkoliv shazovaly. Od shovívavé přezíravosti jsou v těchhle příbězích muži, kteří své potenciální ženské kolegyně od jejich kariér odrazovali často i pseudovědeckými argumenty, jako že ženský mozek není schopen vědy (Charles Darwin).
Lehce jízlivé jsou tak už názvy jednotlivých dílů. Úvodní část se jmenuje K čemu je ženám studium? a líčí, jak těžká byla cesta žen za vzděláním a jaké překážky v tomto ohledu ženám cestu stále ztěžují. Jedna z prvních českých lékařek, Anna Bayerová, která musela vystudovat ve Švýcarsku a ani poté se uplatnění v oboru doma nedočkala, tu stojí vedle dnešní chiruržky doc. MUDr. Barbory East, Ph.D., FEBS AWS, jež při studiu nedostávala příležitosti operovat a i nadále bojuje s mužskými předsudky, přitom je vedle praxe i špičkovou vědkyní (a sportovkyní).
Díl Je politika rodu ženského? zase vede paralely mezi Miladou Horákovou a současnou političkou Johannou Nejedlovou, mimo jiné zakladatelkou organizace Konsent a aktivistkou za ženská práva. Horáková prosazovala nové rodinné právo, Nejedlová zase bojovala například o redefinici znásilnění v zákoně. Další části se jmenují Peníze, nebo (rodinný) život?, Narušitelky manželského života?, Jsou ženy na sport příliš křehké? a Stát modelem, nebo dělat umění? Závěrečný díl K čemu jsou na světě feministi? staví bok po boku Tomáše Garrigua Masaryka a Josefa Petra z Ligy otevřených mužů.
Potížistky promlouvají prostřednictvím faktů, statistik a archivních materiálů, ústy expertů a expertek i skrze animace. Formát patnáctiminutových epizod je ideální: jednotlivé díly jsou svižné, dynamicky sestříhané, tak akorát našlapané informacemi a zároveň bez vaty, k nimž mluvící hlavy expertů na větší ploše často sklouzávají. Komentář čte herečka Elizaveta Maximová s nadhledem, který s celkovým laděním série výborně rezonuje.
Projekt režírovaly Bibiana Beňová (podepsaná pod úspěšnými televizními sériemi Průvodce výtvarným uměním a Šest smyslů Berlína) a Kateřina Kořínková Sobotková (Kronika orgasmu a Kronika šťastného dětství). Potížistky jsou od 8. března k vidění na iVysílání České televize, lineární vysílání je v jednání.
