Dramatické příběhy židovských magnátů aneb Tuzemské podnikání pod Davidovou hvězdou podle Pavla Kosatíka
Po roce 1989 se ve zdejším obecném povědomí začal postupně upravovat obraz, který předtím komunisté vytvořili o prvorepublikových velkopodnikatelích coby zlosynech a vydřiduších. Jen o Tomáši Baťovi od revoluce vyšlo hodně přes sto titulů, vesměs spíše pochvalných. Oproti tomu jeho židovští kolegové (a současně konkurenti) zůstávali ve stínu pozornosti.
To ve velkém stylu před koncem loňského roku napravil publicista Pavel Kosatík (*1962) více než pětisetstránkovou, pro většinu čtenářů zřejmě objevnou knihou Podnikání pod Davidovou hvězdou (vyd. Práh). Historiemilovný čtenář v ní najde přes dvě stě dokumentárních fotografií a kopií listin a rozličných zpráv a dopisů týkajících se velkých známých, ale i neznámých jmen: Bondy – Kolben – Popper – Petschek – Löw-Beer – Auerbach – Waldes – Reich – Tugendhat, slibuje podtitul.
Kosatík, autor třicítky životopisných a esejistických knih a scenárista řady filmů a dokumentů, se v knize zabývá významnými dynastiemi, u kterých nezastírá, že jejich podnikatelské metody někdy bývaly rázné a účetnictví docela kreativní. Například když Josef Auerbach u úřadů prosadil, že jeho vila na Barrandově oficiálně slouží jako reprezentativní firemní prostor. Dal si ji tak „do nákladů“, sebe v ní označil za pouhého nájemníka a členy rodiny, kteří ji obývali, za „bytosti, které se tam vyskytují nějakou podivuhodnou náhodou“.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
