Nejzajímavější filmové propadáky aneb Snímky, které měly být hitem, ale nestalo se tak

John Carter měl být sázkou na jistotu. Šlo o velkolepou ságu kombinující sci-fi a fantasy. Režie se chopil oscarový Andrew Stanton (Wall-E, Finding Nemo). Projekt financovalo studio Disney a scénář vycházel ze slavné knižní předlohy Edgara Rice Burroughse. Jestli patříte k těm několika málo divákům, kteří se na film vypravili do kina, tak možná potvrdíte, že výsledek vlastně nebyl vůbec špatný. Proč tedy dominuje žebříčkům nejprodělečnějších filmů historie? Prvním důvodem byl obrovský rozpočet, který překročil 260 milionů dolarů, dalších 100 spolykal marketing. Film přesto neoplýval hvězdnými jmény – známí herci jako William Dafoe nebo Mark Strong se objevili pouze ve vedlejších rolích a Taylor Kitsch zkrátka hlavního hrdinu neunesl. Film měl také jednu z nejhorších kampaní, která se objevuje jako odstrašující příklad v učebnicích marketingu. Navíc se ukázalo, že tvůrci přecenili popularitu postavy Johna Cartera. V našich zemích je poměrně známý díky komiksům, které vycházely v Ábíčku, jinde ve světě ale diváci znají spíše jiného Burroughsova hrdinu – Tarzana. Výsledkem všech přešlapů byly mizivé tržby, nespokojenost diváků i kritiků a finanční ztráta kolem 250 milionů dolarů. Studio Disney průšvih vyřešilo po svém. Zrušilo další dva plánované díly a za 2 miliardy radši koupilo Star Wars.

Propadák roku 2013 je velmi podobný případu Johna Cartera. Studio Disney najalo Johnnyho Deppa v době největší slávy Pirátů z Karibiku, přihodilo k němu režiséra pirátské franšízy George Verbinskiho a producenta Jerryho Bruckheimera. Děj tvůrci vytěžili ze známého kovbojského seriálu a na zfilmování dostali štědrý rozpočet skoro čtvrt miliardy dolarů. Výsledek bohužel vypadá, jako když pejsek a kočička vařili dort. Film je moc dlouhý, děj je zmatený, chvílemi si hraje na komedii, jindy je až překvapivě drsný a krvavý. Deppovi se v roli mlčenlivého Komanče nedaří atmosféru odlehčit a Armie Hammerovi se v roli hlavní nedaří vůbec nic. Film propadl u diváků i kritiků a účetní Disney museli do kolonky „ztráty“ připsat další čtvrtmiliardu.

Bývaly doby, kdy bylo uvedení dalšího dílu ságy univerza Marvel událostí roku. Jak se ukazuje, éra hojnosti pro Marvel skočila filmem Avengers: Endgame. Poté se rozplizla do nepřehledné změti seriálů a nepovedených filmů, které namísto diváků přitahují organizované nálety internetových trollů. Vrcholnou ukázkou úpadku kdysi mocného univerza je loňský film o trojici superhrdinek Carol Danvers (Brie Larson), Kamale Khan (Iman Vellani) a Monice Rambeau (Teyonah Parris). Místo aby byli diváci natěšení na návrat mocné Captain Marvel, sklízel film ještě dlouho před premiérou lavinu kritiky za propagaci „woke“ a „feministické“ ideologie. V dnešní době s tím bohužel musí tvůrci počítat a nejlepším způsobem, jak kritiky umlčet, je natočit kvalitní film. Režisérce Nie DaCosta se to bohužel nepovedlo. The Marvels v USA naprosto propadl (utržil jen 85 milionů) a celosvětové tržby se vyšplhaly na 206 milionů, což je nejhorší výsledek za celou historii MCU. Ztráta pro Marvel (a tím pádem Disney) se odhaduje na 237 milionů.

Třináctý bojovník slouží jako důkaz, že za neúspěchy filmů nestojí šíření „woke ideologie“. Z historického velkofilmu o vikingských výpravách totiž doslova stříká testosteron. Režíroval ho John McTiernan, tvůrce takových hitů, jako je Predátor, Smrtonosná past nebo Hon na ponorku. Hlavní role ztvárnili Antonio Banderas a Omar Sharif. Scénář napsal podle vlastní románové předlohy Michael Crichton, který se navíc víceméně držel prastaré ságy o Beowulfovi. Film přišel do kin v éře, kdy na historické velkofilmy diváci rádi chodili – Mel Gibson jen nedávno před tím sklidil obrovský úspěch se Statečným srdcem. McTiernanovi Vikingové ale naprosto propadli a pravděpodobným důvodem je právě přehnaná chlapeckost. Děj je drsný až brutální, bez náznaku humoru nebo jakékoliv jiné snahy ho odlehčit. Při testovacích projekcích údajně sklidil tolik negativních reakcí, že režisér z projektu odstoupil a film byl svěřen nezkušenému Michaelu Crichtonovi. Rozsáhlé úpravy a přetáčky se negativně podepsaly na srozumitelnosti příběhu a původní rozpočet 80 milionů kvůli nim narostl na dvojnásobek. Aby toho nebylo dost, film šel do kin s nepovedenou marketingovou kampaní a musel soupeřit s takovými hity jako Eyes Wide Shut, Šestý smysl nebo Iron Giant. Film propadl, skončil s finanční ztrátou 227 milionů dolarů a předznamenal konec kariéry Johna McTiernana i Omara Sharifa.

Když přijde na filmové adaptace knih, málokterý žánr zaručuje úspěch tak spolehlivě jako Young Adult Fiction, tedy knihy pro dospívající mládež. Když se na konci druhé dekády nového tisíciletí vyčerpal Harry Potter, Twilight a Hunger Games, lámali si producenti hlavu, jakou další knižní sérii by mohli přeměnit v kasovní trhák. Studio Universal dalo na radu Pána prstenů Petera Jacksona a rozhodlo se v jeho produkci zfilmovat populární ságu Mortal Engines (v češtině vyšla jako „Smrtelné stroje“). Děj série popisuje svět po jaderné válce, kdy lidé žijí v obrovských pohyblivých strojích o velikosti celých měst. Knihy jsou plné steampunkové estetiky, mocenských intrik, milostných i akčních zápletek, zabijáckých inteligentních robotů a kolosálních bitev mezi pohyblivými městy. Zfilmování prvního dílu si proto vyžádalo rozpočet kolem 100 milionů dolarů, tvůrci si ale byli celkem jisti, že se jim na tržbách vrátí. Během premiérového víkendu ale do kin nepřišel skoro nikdo a film nakonec vydělal mizivých 84 milionů. Důvody nejsou úplně jasné. Uvádí se dlouhý odstup od publikace knižní série (první kniha vyšla už v roce 2001), silná konkurence (Aquaman, Spider-Man – Into the Spider-Verse) a příliš komplikovaný děj. V každém případě série skončila prvním dílem a připsala si ztrátu kolem 200 milionů dolarů.

V porovnání se stamilionovými propadáky může western s rozpočtem 44 milionů vypadat jako chudý příbuzný. Dopadem na vývoj popkultury ale nepovedené blockbustery daleko předčí. Heaven’s Gate je projekt režiséra Michaela Ciminoa, který se proslavil oscarovým válečným dramatem Deer Hunter (Lovec jelenů). Od studia United Artist proto dostal volnou ruku při volbě dalšího projektu a na tehdejší dobu velmi štědrý rozpočet. Cimino se rozhodl pro western, pojal ho ale jako spletité milostné drama na pozadí událostí z dob osidlování západu. Jelikož se vezl na oscarové slávě a statutu zásadní postavy Nové vlny nezávislé kinematografie, odmítal jakékoliv rady a zásahy do své vize. Rozpočet překročil skoro čtyřikrát, výsledný film byl skoro čtyři hodiny dlouhý a nesnesitelně rozvláčný. Studioví producenti se snažili situaci zachránit, film stáhli z kin, nechali ho sestříhat na 150 minut a v marketingové kampani ho promovali jako epický western. Když diváci namísto toho museli vstřebávat komplikovaný a kvůli střihům často nesrozumitelný děj, odcházeli z kina dlouho před závěrečnými titulky. Film utržil necelé čtyři miliony a ztráta přepočtená na dnešní finance se vyšplhala na téměř 150 milionů. Neúspěch filmu zasáhl celé dějiny kinematografie. Kritici považují kauzu Heaven’s Gate za konec éry autorských tvůrců a začátek nové vlády velkých studií. Nejstarší nezávislé studio United Artist, založené v roce 1919 Charliem Chaplinem, muselo kvůli finanční ztrátě vyhlásit bankrot a bylo převzato korporátem Metro-Goldwyn-Mayer.