Založit komiksovou akademii a rozdávat komiksové ceny byl nápad skvělý, jen u nás bohužel i kvůli finanční krizi vychází pouhých pár opravdu zajímavých původních titulů do roka. A pokud mají ceny šířit jejich slávu, je to trochu s křížkem po funuse, protože v tak malém množství se dobrý komiks (na rozdíl od románu na přecpaném trhu s beletrií) může snadno prosadit. Ba co víc, práva do Francie jsou na něj prodána dávno před vyhlášením Muriel.
S trochou nadsázky můžeme říct, že loni vyšly pouze tři komiksy, které stojí za zmínku, takže naplnit nominační kolo musela být docela honička. A které to jsou? Srdcovka Štěpánky Jislové, Rváčov 2 pánů Fischera a Babana a Octobriana Marka Bergera a Ondřeje Kavalíra. A to ten poslední ostrouhal a ze slavnostního večera, tedy z vyhlašování v Edison Filmhubu ve středu 21. února, odešel s prázdnou.
Jislová neměla na ceny dost rukou
S nůší letos mohla na udílení klidně jít Štěpánka Jislová, která vydala na podzim v nakladatelství Paseka autobiografický komiks Srdcovka. Jislová odvedla suverénní práci a nedat jí cenu za nejlepší komiksovou knihu, nejlepší scénář a Cenu České akademie komiksu by bylo vlastně podivné. Štěpánka Jislová (* 1992) totiž patří k nejpoučenějším a nejpilnějším komiksovým tvůrcům v Česku. Pravidelně jezdí na komiksové stáže po Evropě, zajímá se o nejnovější komiksové počiny a přesně ví, co slaví po světě úspěch. Osobní a zajímavě podané příběhy jsou totiž přesně tím, co hýbe v současnosti evropským komiksem. Nadto je její kresba rok od roku jistější a preciznější, umění komiksové zkratky a vyprávění obrazem má v malíku.
Pokud přičteme chytře vystavěný osobně pojatý příběh o schopnosti navázat dlouhodobý vztah, nemůžou jí konkurovat novodobí Vontové na Starém městě v matičce Praze, natož pak znovuvzkříšená Octobriana, se kterou svého času obalamutil celý západ šílený pábitel Petr Sadecký. Vontové z Rváčova si odnesli alespoň cenu za nejlepší kresbu.
Maniakální Fischerova kresba
Aby také ne, podobný modus operandi tvorby komiksu je unikátní i ve světovém měřítku – však také slavný britský komiksový teoretik Paul Gravett při prohlížení Rváčova 2 prohlásil, že něco takového v životě neviděl! Richard Fischer totiž tvoří každou stránku jako obří koláž, kterou po dokončení nasnímá fotoaparátem ze dvou úhlů a snímky spasuje, aby vynikl 3D efekt i po vytištění. Jde o úchvatnou podívanou, ze které vám při luštění maniakálních detailů bude až přecházet zrak. Komiks (vydalo Argo) je pokračováním a dokončením příběhu, jehož první díl vydalo před pár lety vydavatelství Lipnik.
Nejlepším krátkým komiksem je letos SchovanecKateřiny Illnerové z Katalogu Česko-německého komiksového symposia, který četlo nejspíš jen o málo více lidí než jen účastníci dané akce a porota Muriel. Naštěstí nominační video ho podle všeho zachycuje skoro celý, takže stačí pro dočtení stránky pauznout. Ale to už je taková potíž v zemi, kde se krátké komiksy prakticky nepublikují. Nejlepším komiksem pro děti je letos Matylda a růžovej vlk Petry Josefíny Stibitzové a Jany Šrámkové (vydal Labyrint) – s blahopřáním dodejme, že tahle čekárna je ještě prázdnější než pole komiksů pro dospělé, když vynecháme Čtyřlístek. A propos! Vše nejlepší k 80. narozeninám, pane Jaroslave Němečku!
V kategorii Studentský komiks si cenu odnesl naprosto zaslouženě Martin Schütz za své dílko Trať. Dojem atmosférických krajinných výjevů a působivých vlaků trochu brzdí jen neumělé lidské postavy, ale Schütz patří k velmi slibným talentům a neslyšíme o něm v rámci cen Muriel naposledy.
Aby se neřeklo…
A pak jsou tu ceny pro zahraniční komiksy. Zatímco ty české nastupují do pomyslných souprav do první třídy a s místenkou, ty zahraniční se tísní na peronu snad ještě hůře než Wintonovy děti – však většina z nich také vlastně ani neodjede. Letos je šťastným vylosovaným Akira a jeho šesté pokračování. Je jen logické, že porota ocenila dovydávání japonské a světové komiksové klasiky. Však se práva na tuto kultovní mangu snažilo vydavatelství Crew získat od začátku tisíciletí! A je to konečně tady, sci-fi sága o klukovi s takřka božskou silou je ve skvělém a čtivém překladu Anny Křivánkové dostupná i v české mutaci.
Ano, je zjevné, že manga táhne a prakticky zaplavila světový komiksový trh, ale když už akademie oceňuje české Popelky, nebylo by možná od věci (i přes snahu o osekání množství kategorií, a nikoli jejich množení – však porotci jsou taky lidi a každý má jen dvě oči) udílet ceny zvlášť pro mangu, komiks evropský a komiks americký. Pak by také třeba nedocházelo k ignorování Muriel malými komiksovými nakladateli, kteří si ani nemohou dovolit ten luxus vyprodukovat finančně náročný původní český projekt. Mnozí z nich svoje komiksové děti v tušení marnosti počínání na perón cen akademie ani neposílají.
Alespoň je tu ještě cena za nejlepší komiksový překlad, který si letos odnesla Marie Voslářová za další česky vydaný komiksu Liv Strömquistové s názvem V zrcadlové síni (Paseka). A abychom nezapomněli: v porotě letos zasedli David Böhm (výtvarník), Markéta Hajská (komiksová scenáristka), Viktor Janiš (překladatel), Pavel Kořínek (komiksový historik a teoretik) a Tomáš Stejskal (filmový a komiksový kritik). Podrobnosti o jednotlivých komiksech pak najdete na webu www.muriel.cz.
Kdo to přichází do síně slávy?
Abychom nezapomněli – do síně slávy letos přistoupil scenárista Jiří Hromádko, záskok za ve své době zakázaného Jaroslava Foglara. Určitě znáte jeho Modrou pětku, jediný komiks, který se díky inspirovanosti Rychlými šípy a díky ilustrátorovi Markovi Čermákovi opravdu zapsal do povědomí fanoušků. Cena za Přínos českému komiksu letos putuje do regionu, získal ji Festival Ilustrace a komiksu FIK v Ústí nad Labem, kde jste také nikdy nebyli.
A je to. Komiksové ceny jsou rozdány, i když letos asi nemohly překvapit nikoho, kdo se o „obrázkové příběhy“ aspoň vzdáleně zajímá. I když to asi ani loni. A předloni taky ne.
