Milí čtenáři, po dvanácti měsících za vámi opět přicházíme s nabídkou nekvalitního sexu a předkládáme vám přehled nejméně zdařilých sexuálních scén, které čeští spisovatelé v roce 2023 vepsali do svých zduřelých, pardon, občas snad i zdařilých próz. A zatímco loni se masivně znásilňovalo, letos se především masturbovalo. Samičky byly v tomto ročníku BAD SEX IN FICTION AWARD v duchu genderových stereotypů pouhými loutkami v rukou samců – až na jedinou výjimku. A právě tou začneme. Letos v naší výroční anketě Bad Sex in Fiction Award Reflexu, čili v soutěži o nejhůře napsané erotické scény v té nejsoučasnější české próze, obsadila desáté místo Kateřina Rudčenková s ukázkou ze sbírky Tchyně nemá jazyk. Pracovně oné pasáži říkáme „Zato matka má ruce“. Načtenou ukázku i s hodnocením najdete ve videu výše.
10. místo: Kateřina Rudčenková: Tchyně nemá jazyk
Ukázka:
Zbyšek: „Když mi bylo osmnáct, měl jsem autonehodu, a to velmi nepříjemnou. Obě ruce v gypsu. Celých osm měsíců! (…) Alkohol odboural zábrany, a tak když mi pomáhala močit, řekla: ,Ty můj chudáku, vidím, že se nemůžeš ani vymočit, jak ti trčí.ʻ Dali jsme řeč na toto téma. Kdo by mi jak mohl pomoci. No kdo jiný než máma. Pomáhala mi pak takto častěji, než jsem se uzdravil.“
Hodnocení:
No brrr! Fůůůj! Máma?! Noční můra, incest, Sodoma Gomora! Držitelka Literární ceny Reflexu za novelu Amáliina nehybnost se nám rozhýbala nějak přespříliš! „Ó, pohlaví, jak naplňující je držet a hladit penis plný krve a tichého chtivého života,“ vzplála jedna z hrdinek povídkové knížky Kateřiny Rudčenkové, slečna Berta, v experimentálním textu Čtyři pokoje. V něm se ocitáme i v pátém, podkrovním pokoji onanistů. Zde mezi chlapci včetně výše citovaného chudáka gypsového Zbyška probíhá přenos poznatků ohledně spolupráce s umělou vibrační vagínou, gumovou pannou, dětskými nafukovacími rukávky na plavání, oloupaným tvrdším banánem, igeliťákem plným oleje a mužského genitálu, co se pak zastrčí mezi matrace gauče nebo postele… Inu, co si budeme povídat – autorce jedenácti povídek souboru Tchyně nemá jazyk (vydal ho Odeon) jdou její obvyklé protagonistky, osamělé oduševnělé hledačky středního věku, o poznání líp než mužští hrdinové. I ta jejich sexualita je taková nějaká, řekněme, vyzrálejší…
