Právě dnes se v obdivuhodné svěžesti dožívá 95 let česká zpěvačka Yvetta Simonová. Je neuvěřitelné, že dodnes příležitostně koncertuje a na jejím charakteristickém hlasu se prakticky nic nezměnilo.
Bylo 20. září letošního roku a Yvetta Simonová předstoupila před beznadějně vyprodaný sál benešovského Městského divadla Na Poště. „V prvním hudebním bloku tak zazněly legendární skladby Říkej mi to potichoučku, Je po dešti, Páni kluci a mnohé další. Jednotlivé písně prokládalo vyprávění ze zpěvaččina bohatého hudebního života,“ referuje Benešovský deník. Dodává, že po bloku Yvetty Simonové se svými písničkami vystoupil Josef Zíma, mimochodem jen o čtyři roky mladší, a vyvrcholením koncertu byly duety obou protagonistů. Článek doprovází video se sestřihem několika okamžiků koncertu a elegantní zjev, noblesa a pěvecká jistota momentálně patrně nejstarší české výkonné umělkyně bere dech.
Pár jmen a čísel
Abychom si uvedli život Yvetty Simonové do patřičného dějinného a kulturního kontextu, je potřeba si připomenout několik zajímavých dat. Zpěvačka se narodila 4. listopadu 1928. To znamená, že jí bylo bezmála dvacet let, když proběhl v Československu komunistický puč a necelých čtyřicet, kdy naši zemi „dočasně navštívila“ vojska Varšavské smlouvy. Do svobodné etapy naší republiky po Sametové revoluci vstupovala jako jedenašedesátiletá.
Rok 1928 byl poměrně silný na narození uměleckých osobností. Na svět v jeho průběhu kromě Yvetty Simonové přišli například americký rock´n´rollový zpěvák Fats Domino, francouzský bouřlivák Serge Gainsbourg, americká herečka a politička Shirley Temple-Blacková, skladatel Burt Bacharach, režisér Stanley Kubrick, výtvarník a filmař Andy Warhol nebo skladatel filmové hudby Ennio Morricone. Z českých osobností to jsou mimo jiné hudebník Ferdinand Havlík, básník Karel Šiktanc nebo spisovatel Pavel Kohout. Mimochodem ze všech jmenovaných jako jediný stále mezi námi a dodnes tvořící. Možná ještě více o roce 1928 napoví některé světové události. Například to, že téhož roku skotský lékař Alexander Fleming objevil penicilin a americký animátor Walt Disney vymyslel legendárního Myšáka Mickeyho.
A ještě posledních pár dat. Co se týče českých zpěvaček, Yvetta Simonová se narodila o tři roky dříve než Hana Hegerová, čtrnáct let před Martou Kubišovou a devatenáct před Helenou Vondáčkovou. Dlouholetý pěvecký partner Yvetty Simonové Milan Chladil byl o tři roky mladší, Waldemar Matuška o čtyři, Karel Hála o pět a třeba průkopníci českého rock'n'rollu Pavel Sedláček a Petr Janda jsou mladší o třináct resp, čtrnáct let. A možná největší kuriozity, ke kterým dojdeme, když se trochu ponoříme do časových souvislostí: Yvetta Simonová se narodila čtyři roky před Johnnym Cashem a celých sedm let před Elvisem Presleym.
Dívka z dobré rodiny
Yvetta Simonová pochází z Českého Brodu a jako dívka z tzv. „dobré rodiny“ se v dětství věnovala hře na klavír, ale i baletu. V tehdejší logice věci bylo i studium obchodní školy, po absolutoriu ji ale zlákaly múzy, učila se soukromě hudbě a zpěvu a první angažmá ji zavedlo do bratislavské operety. Teprve po návratu do Prahy se začala věnovat populární hudbě a zpívání s tehdejšími předními tanečními orchestry. V roce 1958 zakotvila u Orchestru Karla Vlacha, v němž se vypracovala na hlavní pěveckou hvězdu a začalo její nejslavnější období lemované spoustou hitů, mezi něž patří třeba Zhasněte lampióny, Co s načatým večerem, Já jsem zamilovaná nebo Plují lodi do Triany.
Zároveň vytvořila Yvetta Simonová mimořádně úspěšnou pěveckou dvojici s Milanem Chladilem, která měla na repertoáru další desítky šlágrů jako například Děti z Pirea, My dva a čas nebo O nás dvou. Protože zvláště milostné duety podávala dvojice velmi důvěryhodně, někteří posluchači se domnívali, že Simonová s Chladilem jsou i životními partnery, ale pravda to nebyla. Yvetta Simonová byla nejprve vdaná za manažera pražské Lucerny Františka Spurného (a „neprodejné“ příjmení Spurná jí na Simonovou doporučil změnit Jan Werich). Jejím dalším partnerem byl skladatel Jaromír Vomáčka, autor řady hitů nejen pro Yvettu Simonovou, ale zejména autor a interpret srpnového protestsongu Dobře míněná rada, zlidovělého jako „Běž domů, Ivane“. Posledním životním partnerem zpěvačky pak byl kapelník Karel Vlach.
Obdobím největší popularity Yvetty Simonové byla bezesporu první polovina šedesátých let, kdy se pravidelně objevovala na předních příčkách Zlatého slavíka, soutěže tehdy o popularitě skutečně reálně vypovídající. V roce 1964 také nazpívala dvě dodnes oblíbené písničky do filmu Jiřího Brdečky Limonádový Joe Když v baru houstne dým a Whisky, to je moje gusto (na plátně hlas Yvetty Simonové ztvárňuje herečka Květa Fialová).
Yvetta Simonová je ikonou zajímavého mezidobí populární hudby, kdy odezněla swingová vlna, ale ještě střední proud nenaboural rock'n'roll, tedy alespoň v našich poměrech. Samozřejmě, že písničky z jejího repertoáru dnes znějí jako hlas starých časů, to je logické. Ovšem bez tohoto mezičlánku by prostě hudební scéna fungovat nemohla, už třeba jen proto, že by se mladí tvůrci šedesátých let neměli vůči komu vymezovat. Je ale neuvěřitelné, a samozřejmě báječné, že si i dnes může zájemce zajít na koncert někoho, kdo toto období autenticky a se vší parádou zosobňuje.
