Vzhledem k tomu, jak často poslední dobou padají teplotní rekordy, je pochopitelné, že se téma klimatické krize stává stále aktuálnější či doslova žhavější. Reaguje na něj i řada knižních titulů, z nichž některé pojednávají přímo o samotné klimatické změně, další pak, zvláště ty z edice Klimax nakladatelství Host, spíše o jejím kulturně-společenském kontextu, například o politicko-byznysových vazbách, které výrazně zpomalují hledání řešení.
To se týká především obřích mezinárodních firem z oblasti těžebního průmyslu, které s velkým předstihem znaly ničivé dopady spalování fosilních paliv, ale údaje tajily, případně aktivně mátly veřejnost a popíraly zjištění, k nimž došla jejich vlastní výzkumná oddělení. Obecně zřejmě platí: tam, kde se věda osvědčuje jako účinná pomocnice ve zvyšování ziskovosti, je masivně využívána. Pokud ovšem vědecké poznání začíná ekonomické zájmy ohrožovat, často od velkých firem následuje frontální útok proti vědě – jako když odhalila škodlivost kouření, kyselých dešťů či ozonové díry.
Zombie věda fosilního průmyslu
Nedávno vyšla kniha Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací (vyd. Nakladatelství Alarm a UTOPIA libri) sociologa Vojtěcha Pecky; je sice leckde dočasně vyprodaná, ale během srpna vyjde dotisk. Ta nejen vysvětluje mechanismy této propagandy, ale též ukazuje, jakou podobu mají dezinformační kampaně v českém prostředí. Jde přitom o strategie, které nejsou nijak originální, jsou přebírány ze zahraničí.
Autor si k polemice vybírá takříkajíc „snadné terče“ (typu Václava Klause), ovšem klimaskepticky se vyjadřují i někteří odborníci, jako třeba biolog a paleoekolog Petr Pokorný. Ten tvrdí, že podobná oteplení jako to současné naše planeta prodělala už mnohokrát (a dokonce i horší). V recenzované knize s ním Pecka nepolemizuje, nicméně v předmluvě ke knize Neobyvatelná Země (Host 2020) jej dokonce zařadil k zástupcům „zombie-vědy“, která je „de facto vědou fosilního průmyslu“. Opatrně tedy dodejme, že zřejmě existují i vědci, kteří jsou klimaskeptičtí, aniž by byli nutně podplacení.
Síla příběhu
V českém prostředí je Továrna na lži originální v tom, že přibližuje i klimatické dezinformace šířené z Ruska, například konspirace o tom, že změny ve skutečnosti způsobují Američané různými environmentálními „meteozbraněmi“. Velmi okrajově se dotýká i širších témat, jako je vztah vědeckých faktů a náboženské víry, případně toho, jakou roli v možné ochraně klimatu hraje narativita.
Vojtěch Pecka kupříkladu zmiňuje guvernéra Arnolda Schwarzeneggera na důkaz toho, že i republikánský politik může razit názor „ekologizace je nejlepší způsob, jak vytvořit nová pracovní místa“. Schwarzenegger ovšem dále řekl, že ochránci přírody mají problém s komunikací, a užívá k tomu přirovnání s propagací filmu: „Když chcete prodat lístek do kina, nemůžete říkat jenom to, jaký objektiv jste použili nebo jak jste na něj sehnali peníze. Musíte říct příběh! Musíte říct lidem něco, co je přinutí na ten film jít. Musíte je svést.“
Toto kritérium, tedy snadnou přístupnost či dokonce svůdnost pro většinové čtenáře, Peckova kniha asi úplně nesplňuje. Ovšem pro vzdělanějšího a uvědomělejšího recipienta může poskytnout vhled do zákulisí debat, které dnes ekologickou krizi obestírají, a v tom je záslužná.
