Poté, co se design během covidu uplatnil při budování nejrůznějších bariér a omezení, má teď roli úplně opačnou: bariéry bourat, věci zpřístupňovat, fungovat pro všechny. O tom, jak vstřícný může design být, se lze dozvědět na akci Zlín Design Week. Probíhá od 3. do 10. května.
Už jste někdy zkoušeli napsat esemesku nosem? Nebo přečíst titulky v kině skrze špinavé a poškrábané brýle? I to jsou témata, která řeší takzvaný inkluzívní nebo univerzální design.
Doby, kdy si lidé pod slovem design představili jen pěknou drahou vázu, už jsou naštěstí ty tam. Že je v popisu práce designéra nejen potěšit oko, ale zároveň vyřešit nějaký společenský problém, naplno ukázal už covid. Designéři se snažili přicházet s řešeními, která měla lidi ve veřejném prostoru co nejvíce izolovat. Mezi stoly v kancelářích se stavěly přepážky, navrhovaly se venkovní lavičky pro jednoho, aby si lidé drželi odstup, či bezdotykové kliky, které se otevírají loktem. Jen málo z těchto vymožeností ale přežilo pandemii. Nyní naopak přichází doba, kdy se veškeré bariéry bourají. Design má být co nejpřístupnější pro všechny skupiny obyvatel (inkluzívní) a pro všechny možné denní i životní situace (univerzální).
Jeden příklad za všechny: snažíte se zapojit si v drncajícím vlaku zdroj od laptopu do sítě, zoufale šmátráte pod stolkem snažíce se vsunout kabel do zdířek zásuvky, ale ne a ne se strefit. A co teprve když tím vlakem jedete třeba do Londýna, kde bez redukce nemáte šanci. Se sofistikovaným řešením takové banální situace přišel norský designér, kandidát na astronauta a zároveň autor nejrychlejšího gravitačního vozidla na světě Nima Shahinian, který navrhl spirálovitou zásuvku, do níž se poslepu strefí Čech i Brit. O principu univerzálního designu, jímž se snaží vylepšovat i životní podmínky astronautů ve vesmíru, pohovoří v rámci Zlín Design Weeku, který bude probíhat od 3. do 10. května. Kromě něj do kolébky českého obuvnictví zavítají třeba portugalské designérky mobilních aplikací pro zdravotnictví, španělská architektka, která se snaží bořit genderové bariéry ve veřejném prostoru, či autorka vizuální identity Osla.
