První bondovka

První bondovka Zdroj: Profimedia.cz

Sedmdesát let od prvního knižního Jamese Bonda: Viděl štěstěnu jako ženu a neváhal se jí brutálně zmocnit

Přesně před 70 lety vyšla ve Velké Británii kniha Casino Royale, ve které spisovatel Ian Fleming poprvé představil světu agenta jménem Bond. James Bond. Tady máte 007 zajímavostí, které o něm možná nevíte.

 

Pokračování 2 / 8

001: Ian Fleming psal Bonda na Jamajce, kam utekl před skandálem s bohatou milenkou

Žít a nechat zemřítŽít a nechat zemřít | Metro-Goldwyn-Mayer Studios Inc

Ian Fleming vždy prohlašoval, že se odjakživa toužil stát spisovatelem. Jeho přátelé ale tvrdili, že do své jamajské vily Goldeneye utekl před skandálem, který se spustil kolem jeho dlouhodobé přítelkyně Ann Charetrisové. Ann byla ženou britského šlechtice, vlivného politika a mediálního magnáta Esmonda Harmswortha a rozpad jejich manželství byl vděčným tématem pro britský bulvár. Fleming se ho nehodlal zúčastnit a odjel radši psát do Karibiku, kde ostatně každý rok trávil dvouměsíční dovolenou. Jamajka je zásadní lokace pro Bonda i pro Fleminga. Spisovatel tady v letech 1952–1964 napsal všech dvanáct původních knih. Tři z nich se odehrávají přímo na ostrově, v ostatních se o něm minimálně mluví. 

Pokračování 3 / 8

002: Bond měl železné plíce, zálibu v koktejlech a averzi k drogám

James Bond a vodkaJames Bond a vodka|United Artists

Jak uvedl Ian Fleming svého hrdinu do světa? První scéna se odehrává ve tři ráno v kasinu, kde si James Bond stěžuje na zápach kouře a potu. Vzápětí se ale dozvíme, že si agent zapaluje svou sedmdesátou cigaretu, takže by si možná měli stěžovat jeho spolusedící. 

Kromě cigaret holduje Bond samozřejmě i alkoholu. V Casino Royale ovšem ještě ne svému slavnému koktejlu z vodky a Martini (protřepat, nemíchat), který vymysleli filmoví producenti na přání sponzora vodky Smirnoff. Namísto něho diktuje barmanovi vlastní recept: Tři díly džinu Gordon, jeden vodky, půl dílu likéru Kina Lillet (dezertní bílé víno míchané s ovocnými likéry a hořkým chininem). Protřepat, dokud nebude koktejl ledově chladný, podávat v hluboké sklenici na šampaňské s tenkým plátkem citronové kůry. Koktejlu pak dal jméno Vesper podle první Bond girl Vesper Lynd. 

K jiným rekreačním drogám měl Fleming odpor a připisoval je vždy záporným postavám. Když popisuje jednoho z bodyguardů LeChiffreho, tvrdí, že v sobě „… má něco nelidského, asi jako Lennie z románu ‚O myších a lidech‘. Jeho nelidskost nepramení z infantility, ale z drog. Z marihuany.“

Pokračování 4 / 8

003: Bond nerad střílel, ale o to radši vařil, česal se a chodil spát v pyžamu

James Bond a zbraňJames Bond a zbraň | United Artists Films: Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)

S výjimkou železných plic je v knihách Bond vylíčen velmi realisticky. Namísto střílení a bitek přemýšlí, před odchodem do akce sedí a přehrává si v hlavě všechny možné scénáře příštích minut. Občas dokonce nechá zbraň v hotelovém pokoji, protože usoudí, že by mohl mít problémy, kdyby ji u něj našla policie. V románu Moonraker nevystřelí ani jednou. 

Kromě zdrženlivosti v zabíjení má Bond v knihách rád pohodlí a s oblibou vaří. V jedné povídce je podstatná část věnovaná Bondovu receptu na míchaná vejce se zašlehaným rozpuštěným máslem. Když přijde agent na hotel, nechá ho spisovatel vydechnout: „Byl rád, že může být na okamžik sám se svým pyžamem na posteli a kartáčem na vlasy na toaletním stolku.“ Zmínka o péči o vlasy je pikantní v tom, že Sean Connery nosil při natáčení bondovek tupé a Roger Moore musel před každým záběrem do maskérny, aby mu kadeřníci zahustili kštici.

Pokračování 5 / 8

004: Bondův vzhled inspiroval zpěvák, intelekt zdědil po okultistovi ze dvora Rudolfa II.

Hoagy CarmichaelHoagy Carmichael|wikimedia Commons

Casino Royale se často zmiňuje v internetových diskuzích, kde se účastníci hádají, jak James Bond vypadal a jestli ho smí hrát Idris Elba. Fleming se nicméně v popisech Bonda nijak moc nevyžívá a vykresluje ho jako vysokého muže atletické postavy s tmavými vlasy a jizvou na tváři. Víc o něm prozradí až Vesper Lynd. Ta si při setkání pomyslí, že Bond vypadá jako americký zpěvák a hudebník Hoagy Carmichael, ale že v jeho vzezření je cosi chladného a krutého. 

Další debaty se vedou o původu kódu 007. Fleming v rozhovorech prohlásil, že si ho vypůjčil z označení utajených zpráv v námořní výzvědné službě, kde za druhé světové války soužil. Jiná teorie ale tvrdí, že Bond byl částečně inspirován postavou Johna Dee. Dee byl alžbětinský mystik a okultista, který mimo jiné pobýval na dvoře Rudolfa II., kde se s pomocí jistého magistra Kelleyho pokoušel komunikovat s anděly. Kromě mystických studií se ale věnoval matematice, námořní navigaci, diplomacii a špionáži pro britskou královnu. Tajné zprávy určené jen pro její oči podepisoval šifrou 007.

Pokračování 6 / 8

005: Bondovi protivníci jsou psáni podle čaroděje a satanisty

Aleister CrowleyAleister Crowley|wikimedia Commons

Další slavný okultista posloužil jako předobraz hlavního padoucha knihy jménem Le Shiffre. Fleming ho vylíčil jako otylého podivína se zrzavými vlasy, se zálibou v sexuálních úchylkách a inhalaci benzedrinu. Při popisu se nechal inspirovat postavou britského mystika a čaroděje Aleistera Crowleyho, se kterým se setkal během vojenské služby. Crowley se sám označoval za nejzvrhlejšího muže světa, za Zvíře 666 a vybudoval kolem sebe kult následovníků, se kterými pořádal sexuální orgie a rituály vyvolávající démony. Na Fleminga evidentně neudělal dobrý dojem a v podstatě všichni Bondovi protivníci si z Crowleyho něco odnesli – od zavalité postavy přes touhu ovládnout svět až po arogantní přístup ke zvířatům. V knihách totiž zvířata (většinou ptáky) zabíjí pouze záporné postavy – v Muži se zlatou zbraní zastřelí Scaramanga pro zábavu dva kosy, v povídce For Your Eyes Only zase bývalý důstojník gestapa von Hammerstein střelí a ušlape ledňáčka. Bond oproti tomu zůstává věrný svému jmenovci (James Bond byl britský ornitolog) a se zvířátky soucítí. Není náhodou, že své protivníky často likviduje tím, že je nechá napospas přírodě. 

Pokračování 7 / 8

006: Bond chtěl, aby ženy zůstaly u plotny a nepletly se mužům do práce

Vesper Lynd v Casino RoyaleVesper Lynd v Casino Royale | United Artists Films: Metro-Goldwyn-Mayer

V čem si Bond se svými protivníky nezadá, je (mírně řečeno) problematický přístup k ženám. Hned na straně 33 Casina Royale si Bond stěžuje, že mu Vesper Lynd překazila akci: „Ženy jsou dobré jen na rozptýlení. Při práci se člověku pletou do cesty a rozptylují ho sexem a ublížeností a všemi těmi emocemi, co v sobě nosí.“ O pár stránek dál už rovnou říká: „… zatracené ženské, co si myslí, že zastanou mužskou práci! Proč sakra nezůstanou doma a nedrží se hrnců a plotny a drbů a šatů a nenechají mužské záležitosti mužům?“ Těžko říct, jestli jde o vlastnosti postavy Bonda, nebo si do něj Fleming něco promítal. V každém případě spisovatel neváhal používat květnatá přirovnání jako: „Bond viděl štěstěnu jako ženu. Mohl ji opatrně svádět, nebo se jí brutálně zmocnit. Nikdy se jí ale nedoprošoval ani jí nenadbíhal.“ 

Pokračování 8 / 8

007: Úspěch knihy dlouhá léta bránil zfilmování

Casino Royale jako hodinová epizoda detektivní série Climax!. První Bond před kamerou byl Američan a ztvárnil ho herec Barry Nelson.Casino Royale jako hodinová epizoda detektivní série Climax!. První Bond před kamerou byl Američan a ztvárnil ho herec Barry Nelson.|CBS

Casino Royale se stalo okamžitým hitem a pragmatický spisovatel z něj hodlal vyždímat maximum peněz. Než se pustil do práce na druhé knize, prodal za 1000 liber práva na zfilmování televizní společnosti CBS. Ta už o rok později uvedla Casino Royale jako hodinovou epizodu detektivní série Climax!. Bond v ní byl Američan a ztvárnil ho herec Barry Nelson. Práva na další knihy už od Fleminga koupili za podstatně větší peníze producenti Albert R. Broccoli a Harry Saltzman, kteří pak ve studiu MGM natočili klasické filmové Bondovky. Práva na Casino Royale se různě přeprodávala (producent Charles K. Feldman díky nim mohl natočit v roce 1967 stejnojmennou bondovskou parodii) a Broccoliho potomkům se dostala do rukou až v roce 1999. Díky tomu se první román dočkal řádné filmové podoby až v roce 2006. Děj filmu se drží knihy velmi přesně, hlavní rozdíl spočívá v tom, že Le Shiffre neplácá Bonda lanem, ale klepačkou na koberce.