V roce 1988 publikoval román Satanské verše a v tomto díle podle některých muslimů blasfemicky karikoval proroka Muhammada. O rok později na něj íránský ájatolláhChomejní uvalil fatvu, která nakazovala Rushdieho smrt. Jeden z nejuznávanějších spisovatelů své generace se pak musel léta skrývat a žil pod neustálým dohledem policie; tuto životní etapu zachytil v memoárech Joseph Anton (2012) a vrátil se k ní též v rozhovoru pro Reflex č. 38/2012.
Zmíněné paměti publikoval v září roku 2012, v době, kdy nejhorší nebezpečí zdánlivě odeznělo. Ale vskutku pouze zdánlivě. Loni 12. srpna totiž na Rushdieho během literárního festivalu v New Yorku zaútočil nožem muž jménem Hadi Matar. Ačkoli spisovatel po útoku nevidí na jedno oko, přežil, a v prosinci dokonce zveřejnil úryvek z chystaného románu. Přesto se jedná o dost otřesnou tečku za jedním z nejkřiklavějších případů náboženského fundamentalismu posledních dekád.
V dozvucích tohoto incidentu vyšel na konci loňského roku v překladu Dominiky Křesťanové autorův zatím poslední román, Quijote (vyd. Paseka). České vydání této knihy by bylo literární událostí, i kdyby ji nedoprovázely tragické mimoliterární okolnosti. Více než čtyřsetstránková próza, která v originále vyšla v roce 2019, totiž po několika spíše průměrných dílech měla Salmana Rushdieho ukázat opět v dobré vypravěčské formě, což naznačovala především nominace románu na prestižní Bookerovu cenu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
Už mám předplatné.
Přihlásit se
