Vojtěch Rynda: Český lev pořád sází nejčastěji na minulost a životopisy

Il Boemo. (2022)

Il Boemo. (2022) • Zdroj: Richard Hodonický

Il Boemo. (2022)
Il Boemo. (2022)
Il Boemo. (2022)
Il Boemo. (2022)
Il Boemo. (2022)
Il Boemo. (2022)
Il Boemo. (2022)
Il Boemo. (2022)
17 Fotogalerie
Vojtěch Rynda
Diskuze (0)

Čtěte Reflex v Googlu přednostně

Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Arvéd a Il Boemo – to jsou filmy, které mají na letošním ročníku výročních cen Český lev nejvíc šancí. Nominace za rok 2022, kdy do kin přišlo rekordní množství českých filmů, jsou celkem reprezentativní a vyložených opomenutí je málo. Kdo by si (aspoň) nominaci zasloužil také?

Členům České filmové a televizní akademie, kteří o Českých lvech hlasují, do hlavy vidět a do svědomí sahat nelze – snad jen, že jich v prvním kole letošních „lvů“ mohlo hlasovat víc než 49 procent, ale to je jev každoroční. Každý rok se také děje, že až příliš mnoho nominací skončí v klíně několika málo titulů – těch, o kterých se nejvíc psalo, nebo byly jinak na očích.

Letos se do značné míry opakuje situace z loňska: s enormními počty nominací se proti sobě staví komorní konverzační drama a rozmáchlá životopisná freska. Minulý rok to byly snímky Okupace (13) a Zátopek (13), letos Arvéd (12) a Il Boemo (11). Nynější situace je ještě zajímavější tím, že životopisné jsou oba tituly. Arvéd vypráví o okultistovi, multirežimním udavači a vůbec kontroverzní osobě Jiřím Arvédu Smíchovském (1898–1951), Il Boemo o skladateli a dirigentu Josefu Myslivečkovi (1737–1781), který prožil většinu své umělecké dráhy v Itálii. Stejné dvojice filmů proti sobě stály a stojí i na Cenách české filmové kritiky. Ty loni ovládla Okupace, kterou poté Zátopek na „lvech“ suverénně předběhl. Bude se letos situace opakovat? Nebo se bude radovat „třetí vzadu“, drogami poháněná tragikomedie BANGER. s osmi nominacemi?

Mezi největší opomenutí letošních Českých lvů patří zejména film Slovo, nominovaný pouze za herecký výkon Martina Fingera a hudbu Jana P. Muchowa. Vyzdvihnout si – vedle scénáře a režie Beaty Parkanové – zasloužila hlavně Gabriela Mikulková v hlavní ženské roli. Z herců v seznamu navržených chybí hlavně Vladimír Javorský a Kryštof Hádek, kteří si šance trochu „rozdrobili“ účastí ve vícero výrazných projektech: skvělí byli spolu v Posledním závodu, každý zvlášť ve Stínohře a Grand Prix.

Nepochopitelná je absence Adama Macha, kameramana snímku Oběť, jenž jinak právem bojuje v kategoriích nejlepší film, scénář (Jakub Medvecký), režie (Michal Blaško) a herečka v hlavní roli (Vita Smačeljuk). Vejít se mezi nominace mohly i kostýmy k originální pohádce Jana Budaře Princ Mamánek (Michaela Horáčková Hořejší). Škoda, že v seznamu chybí Janka Vlčková, jejíž střihy v dokumentu Síla jsou jako rány kladivem. Dobře je naopak to, že kategorie nejlepší dokument šetří portréty známých osobností, jež se tam v řadě minulých let dostávaly ne kvůli svým kvalitám, ale z „povinnosti“ kvůli protagonistům.

Letošní sestava dokumentů – Bratrství, Good Old Czechs, KaprKód, Toyen, baronka surrealismu a Zkouška umění – je nesmírně silná, jde o filmy mnohdy lepší než ty hrané.

Akademie naštěstí nepřehlédla Damiána Vondráška, obrovský objev tuzemské scény: je nominovaný za strhující krátký film Rituály a originální „mladý“ seriál Pět let. A za zmínku stojí, že dva z nejlepších „českých“ režisérů jsou ze Slovenska: Tereza Nvotová (Světlonoc) a Michal Blaško (Oběť) točí dravěji a „hladověji“ než většina jejich tuzemských kolegů.

Ceny české filmové kritiky se udílejí 4. února v Divadle Archa, Čeští lvi 4. března v Rudolfinu. Oba večery bude přenášet Česká televize.

Začít diskuzi

Články z jiných titulů