Arvéd a Il Boemo – to jsou filmy, které mají na letošním ročníku výročních cen Český lev nejvíc šancí. Nominace za rok 2022, kdy do kin přišlo rekordní množství českých filmů, jsou celkem reprezentativní a vyložených opomenutí je málo. Kdo by si (aspoň) nominaci zasloužil také?
Členům České filmové a televizní akademie, kteří o Českých lvech hlasují, do hlavy vidět a do svědomí sahat nelze – snad jen, že jich v prvním kole letošních „lvů“ mohlo hlasovat víc než 49 procent, ale to je jev každoroční. Každý rok se také děje, že až příliš mnoho nominací skončí v klíně několika málo titulů – těch, o kterých se nejvíc psalo, nebo byly jinak na očích.
Letos se do značné míry opakuje situace z loňska: s enormními počty nominací se proti sobě staví komorní konverzační drama a rozmáchlá životopisná freska. Minulý rok to byly snímky Okupace (13) a Zátopek (13), letos Arvéd (12) a Il Boemo (11). Nynější situace je ještě zajímavější tím, že životopisné jsou oba tituly. Arvéd vypráví o okultistovi, multirežimním udavači a vůbec kontroverzní osobě Jiřím Arvédu Smíchovském (1898–1951), Il Boemo o skladateli a dirigentu Josefu Myslivečkovi (1737–1781), který prožil většinu své umělecké dráhy v Itálii. Stejné dvojice filmů proti sobě stály a stojí i na Cenách české filmové kritiky. Ty loni ovládla Okupace, kterou poté Zátopek na „lvech“ suverénně předběhl. Bude se letos situace opakovat? Nebo se bude radovat „třetí vzadu“, drogami poháněná tragikomedie BANGER. s osmi nominacemi?
Mezi největší opomenutí letošních Českých lvů patří zejména film Slovo, nominovaný pouze za herecký výkon Martina Fingera a hudbu Jana P. Muchowa. Vyzdvihnout si – vedle scénáře a režie Beaty Parkanové – zasloužila hlavně Gabriela Mikulková v hlavní ženské roli. Z herců v seznamu navržených chybí hlavně Vladimír Javorský a Kryštof Hádek, kteří si šance trochu „rozdrobili“ účastí ve vícero výrazných projektech: skvělí byli spolu v Posledním závodu, každý zvlášť ve Stínohře a Grand Prix.
Nepochopitelná je absence Adama Macha, kameramana snímku Oběť, jenž jinak právem bojuje v kategoriích nejlepší film, scénář (Jakub Medvecký), režie (Michal Blaško) a herečka v hlavní roli (Vita Smačeljuk). Vejít se mezi nominace mohly i kostýmy k originální pohádce Jana Budaře Princ Mamánek (Michaela Horáčková Hořejší). Škoda, že v seznamu chybí Janka Vlčková, jejíž střihy v dokumentu Síla jsou jako rány kladivem. Dobře je naopak to, že kategorie nejlepší dokument šetří portréty známých osobností, jež se tam v řadě minulých let dostávaly ne kvůli svým kvalitám, ale z „povinnosti“ kvůli protagonistům.
Letošní sestava dokumentů – Bratrství, Good Old Czechs, KaprKód, Toyen, baronka surrealismu a Zkouška umění – je nesmírně silná, jde o filmy mnohdy lepší než ty hrané.
Akademie naštěstí nepřehlédla Damiána Vondráška, obrovský objev tuzemské scény: je nominovaný za strhující krátký film Rituály a originální „mladý“ seriál Pět let. A za zmínku stojí, že dva z nejlepších „českých“ režisérů jsou ze Slovenska: Tereza Nvotová (Světlonoc) a Michal Blaško (Oběť) točí dravěji a „hladověji“ než většina jejich tuzemských kolegů.
Ceny české filmové kritiky se udílejí 4. února v Divadle Archa, Čeští lvi 4. března v Rudolfinu. Oba večery bude přenášet Česká televize.
