Možná to znáte: třikrát přeložený koncert, vstupenky jste doma sušili od jara 2020, jenže počtvrté, zmateni tím vším, jste už ani nedorazili. Lístky jste možná – domnívají se pořadatelé i producenti – nechali propadnout. U filmů si taky častěji než dřív říkáte, že si na ně radši počkáte v televizi nebo na online platformě, kde se jistě časem objeví. Ano, část diváků se ještě nevzpamatovala z období covidového gaučování a zatím, i když by vůbec nemusela, zůstává doma. Bude se letos situace zlepšovat, i navzdory složité ekonomické situaci?
Dlouhodobé, výrazné změny v chování konzumentů české kultury jsou jasné, ani na ně nepotřebujeme statistiky: pořadatelé a ředitelé organizací ostatně houfně potvrzují, že lístky na cokoli si už nekupujeme půl roku dopředu, ale radši na poslední chvíli, abychom zas nemuseli něco rušit nebo měnit. Divadelní či jiná abonmá, tedy předplatné, jsou momentálně luxusem.
Kulturně nejaktivnější zůstává mladší generace mileniálů a „zetkařů“, kteří za zážitky neváhají vyrazit i do zahraničí, u ostatních bodují onlinové kanály zdaleka nejen pro filmové a televizní projekty: kupříkladu inscenace, které jste nikdy neviděli, namátkou ty z Dejvického divadla, můžete sledovat na vzkvétající, za pandemie vzniklé divadelní platformě Dramox…
430 korun měsíčně za kulturu
Celé je to jeden zamotaný, nicméně pochopitelný propletenec, který teď řeší zdaleka nejen Česko: nástup návštěvnosti je po pandemii sice prokazatelný, ale stále nevyzpytatelný. Kinům, divadlům, galeriím i dalším institucím navíc rostou výdaje, ohrožuje je růst cen energií. Rekordní inflace je nutí zdražovat, i když nechtějí. A přestože si podle prosincového průzkumu Index kulturnosti více než polovina Čechů myslí, že umění si v době krize zaslouží podporu, ne všichni jej v tomto období reálně podporují či podporovat mohou. Právě výsledky průzkumu Index kulturnosti, který zveřejnila česká Kancelář Kreativní Evropa na konci roku 2022, se na první pohled nezdají příliš optimistické, ale dá se z nich leccos vyčíst.
Češi podle něj momentálně šetří a své výdaje na kulturu tudíž omezují záměrně, především kvůli nejisté ekonomické situaci. Více než 40 % z nás utrácí za kulturu méně než 250 korun měsíčně, průměrně pak dáváme za kulturní aktivity 430 korun měsíčně. „Skoro 55 procent lidí se domnívá, že kulturu je důležité podporovat i během ekonomické krize. Naopak jenom jeden z deseti si myslí, že by si na sebe kultura měla vydělat sama a není třeba ji podporovat. Z toho je jasně patrné, že Čechům na umění záleží. Věříme, že i díky jejich podpoře kultura přečká těžkou ekonomickou situaci,“ vysvětluje Magdalena Müllerová, vedoucí Kanceláře Kreativní Evropa Kultura.
Až zdraží festivalové akreditace…
Nejvíce Čechů podle průzkumu šetří v multikinech, řada lidí omezuje i rozpočty na objíždění hradů, zámků nebo hudebních festivalů. Naopak zájem o četbu klesl pouze u jedné desetiny Čechů a přes polovinu lidí čte každý týden. Česká nakladatelství, kterým jsme se v časopisu i na online Reflexu intenzivně věnovali loni v prosinci, však v průběhu loňského léta řešila pro změnu problémy s nedostatkem a zdražováním papíru kvůli válce na Ukrajině.
Provozní náklady stoupají ve všech odvětvích, samozřejmě i u festivalů. „V rámci rozpočtu Letní filmové školy Uherské Hradiště 2022 jsme museli řešit rostoucí náklady v oblasti energií, mezd i pronájmů, zvedly se rovněž ceny takřka všech služeb, bez kterých se filmový festival takového rozsahu neobejde. Dále rostoucí inflace i další vlna zdražování v současné době se s největší pravděpodobností odrazí na ceně akreditací v příštím roce,“ říká ředitelka Letní filmové školy Radana Korená.
„Našemu divadlu v roce 2022 stouply náklady na elektrickou energii až dvojnásobně. V příštím roce očekáváme pětinásobný růst nákladů na teplo. Současně rostou i další náklady nutné pro chod divadla. Proti tomuto jde pokles zájmu návštěvnosti, kdy lidé zvažují, zda a jak často na kulturu chodit. V tomto roce máme návštěvnost cca na 65 % v porovnání s léty před pandemií a očekáváme další pokles v začátku příštího roku,“ doplňuje ve výzkumu Kreativní Evropy ekonomický ředitel Divadla pod Palmovkou Radovan Markl.
Hlavně komedie!
Budou se lidé v roce 2023 snažit znovu navázat sociální kontakty, sdružovat se? Většina kulturních institucí doufala, že se návštěvnost po skončení pandemie vrátí přinejmenším na původní hodnoty už v roce 2022, ne všude se tak stalo. „Třeba lidí, kteří alespoň jednou za rok zajdou na koncert populární hudby, do multikina nebo galerie, je stejně jako v březnu, kdy jsme průzkum dělali poprvé. A to přitom bylo za poslední dva roky nespočet koncertů zrušených, výstav odložených a dalo by se očekávat, že si to lidé budou chtít vynahradit,“ upozorňuje Vladimíra Chytilová, vedoucí Kanceláře Kreativní Evropa MEDIA.
Z logických důvodů pak frčí hlavně komedie a odpočinkové tituly; jiné teď prý podle některých divadelních ředitelů a pořadatelů nemají šanci. Ale i to je svým způsobem dobrá zpráva.
A tak zatímco se nevýrazní ministři kultury už tři desítky let zaklínají nesplněným závazkem „1 procento ze státního rozpočtu na kulturu“, které zoufale opakuje i stávající ministr Martin Baxa, nám v redakci Reflexu je situace už jasná: budeme si muset pomoci mimo jiné sami. Snažit se o to, aby byl rok 2023 návratem do divadel, kinosálů, galerií i dalších budov s živým uměním. A i když se snažíme ukolébat tím, že česká kultura už přežila několik režimů, totalitu i druhou světovou válku, bude to rok pořád ještě náročný.
