Festival Divadlo v Plzni, založený na principu konfrontace nejlepších českých inscenací se světovou špičkou, představil letos na jubilejním 30. ročníku hned několik zajímavých zahraničních titulů: kromě kanadského mága Roberta Lepage a jeho hravé inscenace 887 a švýcarského režiséra Christopha Marthalera s kabaretem Ani ponětí nabídl také kus Divadla Istvána Örkénye Shaxpearova myčka na ulici Kertész, který se stal v Maďarsku inscenací roku.
Spisovatel Péter Závada a režisér Viktor Bodó zde morbidně romantickou hru o lásce a nenávisti, Romea a Julii, provokativně přesadili do ulic současné Budapešti. Dva vznešené rody v Shaxpearově myčce na ulici Kertész nahradily pouliční gangy a mafiáni. Milenci ze znepřátelených gangů nakonec neuléhají ke společnému věčnému odpočinku v hrobce: Julii zabije její otec, čímž se do inscenace dostane i téma domácího násilí, a zdrcený Romeo volí „zlatou ránu“, neboli se předávkuje. Žádné usmíření nepřátel se nekoná. Shakespearovu poezii nahrazuje jazyk dnešních Maďarů, jazyk ulice, poetický slang i sprostá slova. Nad sonety vítězí rap a chytlavé songy.
Shakespearova poezie se totiž do současného světa podle divadelníků nehodí. Jak řekl Viktor Bodó při diskusi po plzeňském představení, které se konalo v tamním Depu 2015, odstranit poezii byl první pokyn, který při práci na novém „shakespearovském“ textu Závadovi – rapperovi, jenž se vydal na spisovatelskou dráhu – dal. Maďaři drama domysleli v kontextu dnešního světa. Julie je sprejerka, Romeo floutek, který fetuje a fláká se, Paris, nechtěný Juliin nápadník, naopak spořádaný „fidészák“. Hraje se tak nejen o milenecké vášni, ale také o sporu mezi svobodou a konformním přitakáváním řádu, což znamená i poklonkování současné oficiální maďarské politice.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
