Předplatné
Komentáře
Rozhovory
Video
Prostor X
Premium
Extra
UKRAJINSKÁ SOCHAŘKA NA ČESKÉ SEZÓNĚ V DRÁŽĎANECH. VÝTVARNÉ UMĚNÍ V rámci České sezóny v Drážďanech, velkoryse pojatého projektu pořádaného Staatliche Kunstsammlungen Dresden, byla v polovině srpna představena nová práce v Brně dlouhodobě žijící ukrajinské umělkyně PAVLY NIKITINOVÉ (* 1997), studentky Ateliéru sochařství VUT. „3D sken této sochy vznikl večer 23. února, jen pár hodin před začátkem nové fáze ruské invaze na Ukrajinu. Jde o můj autoportrét ze série Strach, původně připravovaný pro mou výstavu v kyjevském Shcherbenko Art Centru,“ osvětluje autorka, jež je letošní finalistkou prestižní ceny PinchukArtCentre Prize. Celá akce, jejíž součástí jsou instalace našich předních vizuálních umělců – Davida Černého, Krištofa Kintery nebo Františka Skály –, vyvrcholí v první polovině listopadu zahájením výstavy českého umění, pojmenované švankmajerovsky Všechnu moc imaginaci. (MG)

UKRAJINSKÁ SOCHAŘKA NA ČESKÉ SEZÓNĚ V DRÁŽĎANECH. VÝTVARNÉ UMĚNÍ V rámci České sezóny v Drážďanech, velkoryse pojatého projektu pořádaného Staatliche Kunstsammlungen Dresden, byla v polovině srpna představena nová práce v Brně dlouhodobě žijící ukrajinské umělkyně PAVLY NIKITINOVÉ (* 1997), studentky Ateliéru sochařství VUT. „3D sken této sochy vznikl večer 23. února, jen pár hodin před začátkem nové fáze ruské invaze na Ukrajinu. Jde o můj autoportrét ze série Strach, původně připravovaný pro mou výstavu v kyjevském Shcherbenko Art Centru,“ osvětluje autorka, jež je letošní finalistkou prestižní ceny PinchukArtCentre Prize. Celá akce, jejíž součástí jsou instalace našich předních vizuálních umělců – Davida Černého, Krištofa Kintery nebo Františka Skály –, vyvrcholí v první polovině listopadu zahájením výstavy českého umění, pojmenované švankmajerovsky Všechnu moc imaginaci. (MG) • Zdroj: Archív

NUANCE MEZI BUZERACÍ A ČESTNOU OBČANSKOU POVINNOSTÍ. LITERATURA Nakladatelství Academia se v rozsáhlé publikaci editora JIŘÍHO HLAVÁČKA Mezi pakárnou a službou vlasti zabývá poměry v naší armádě mezi lety 1968 a 2004, kdy skončila mnohými tolik proklínaná základní vojenská služba. I když – v souvislosti s Putinovou agresívní válkou proti Ukrajině zaznívají hlasy, jež po obnovení základní služby volají. Značná pozornost je v kolektivní monografii věnována nechvalně známému fenoménu mazáctví a šikany, která někdy vyústila v až tragické rozuzlení. Předností profesionální armády – vedle motivace lidí, kteří do ní vstupují dobrovolně – je nepochybně to, že podobné odpudivé jevy v ní nebudou trpěny. (ŠAJ)
Vtip týdne: Ten pán na obrázku amerického kreslíře PETERA C. VEYE říká: Smířil jsem se se svými démony… Myslím ale, že ta strašidýlka, která se svým hostitelem v klidu popíjejí drinky, nejsou to nejzajímavější, co tu vidíme. Mě mnohem víc zajímá ta paní a její výraz. Žena má pevně semknuté rty a myslím, že se snaží vší silou zabránit tomu, aby si k nim nepřisedli i její démoni, protože teprve potom by to bylo opravdu zajímavé. A asi ne zdaleka tak klidné jako teď. (MD)
MEET PUSSY. HUDBA „Na Rusi mě zavřeli šestkrát, proto jsem se rozhodla koncertovat pro Ukrajinu,“ říká jedna ze zakladatelek aktivistické skupiny Pussy Riot MARIJA „MÁŠA“ ALJOCHINOVÁ, která v dubnu ilegálně opustila rodnou zem a odjela do Litvy, když se dozvěděla, že ji ruské úřady plánují přesunout z domácího vězení do tábora nucených prací. S programem Riot Days do Prahy přijíždí i další aktérka původního protestního happeningu v moskevském chrámu Krista Spasitele (2012), OLGA BORISOVOVÁ, která se pro změnu nechala slyšet: „Mohou nás mlátit a zatýkat, ale my stejně nepřestaneme bojovat.“ Vystoupení současné sestavy skupiny Pussy Riot, jehož výtěžek poputuje na obnovu dětské nemocnice v Kyjevě, se uskuteční 8. září v pražské MeetFactory. (MG)
Báseň týdne: (Introitus) Budu tam směřovat znovu. Aby si nemysleli, že je to uzavřená kapitola. Když přiložíš do kamen a teplo se dotkne prahu, také netoužíš vyjít do těch mrazem rozhlodaných dálek, dokud se nerozední. Do štěkotu větru, co zametá stopy černočerným chvostem. Myslíš na konjunkci vzdálených těles. Na osm taktů ticha před úderem rána. Po cestě sníh taje do jiskření. Na sněhu peří. Jubilejním, desátým svazkem edice Poezie nakladatelství Odeon je nová sbírka KLÁRY GOLDSTEIN (* 1988). Tato básnířka a překladatelka loňskou sbírkou Falkenfrau oslovila porotu ceny Magnesia Litera. Nominaci na nejprestižnější tuzemskou literární cenu sice její „sokolnice“ neproměnila, ale aspoň snad připoutá pozornost k letošním Dešťům Maierniggu. I v této knize najdou čtenáři dobře známé rysy poetiky Kláry Goldstein, například odkazy k hudbě, o čemž svědčí už „mahlerovský“ název autorčiny čtvrté sbírky. (KE)
TANEC KOLEM VÝSTAVNÍCH SOKLŮ. DIVADLO „Kdo jste, když se nikdo nedívá? A kdo jste, když vás pozorují? Kdyby mohl, co by nám vyprávěl výstavní sokl?“ I těmito otázkami na tělo avizuje soubor současného tance 420PEOPLE premiéru Ever. A dodává, že nebude vyprávět příběh, ale zachytí moment a místo tancem. Zní to slibně – a ještě slibněji, když se podíváte na umělecký tým, který za inscenací stojí: mimo jiné choreograf Václav Kuneš, Olo Křížová, která vytvořila kostýmy, a také Exhausted Modern, projekt Ladislava Zensora, jenž se věnuje elektronické hudbě, sound designu a DJingu. Tančí čtveřice osobitých tanečních individualit – Francesca Amy Amante, Veronika Tökölyová, Michal Toman a Filip Staněk. Ever se hraje v La Fabrice, a to poprvé 12. a 13. září. (JB)
8
Fotogalerie

Mixér

Redakce Reflexu
31. srpna 2022 · 19:00

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Více informací

Doporučujeme

Články z jiných titulů