Při vzpomínkách na Arnošta se nám vybaví laskavý pohled v jeho očích, jak byl vždy bezvadně oblečen se šátkem uvázaným kolem krku, jak se od srdce smál a veškeré těžkosti překonával díky moudrému židovskému humoru. Založení ceny Arnošta Lustiga bylo spontánním činem a proběhlo na Valné hromadě Česko-izraelské smíšené obchodní komory v roce 2012. Původně jsme zamýšleli cenu předávat nejbližším spolupracovníkům naší komory, těm, kteří se zasloužili o česko-izraelské vztahy či byli nějakým způsobem výjimeční.
Když jsem začal projednávat organizační stránku udělování ceny, včetně získávání širší podpory a shánění financí na její zajištění, zjistil jsem, že nejde jen o vzpomínku na Arnošta jako takovou. Při mnohých diskusích jsem pocítil potřebu a touhu mnoha lidí nejen vzpomenout na Arnošta, ale zastavit čas v určitém bodě, kdy se ptáme, co má v našem životě smysl, proč žijeme, jaké jsou správné hodnoty a co znamená prožít život naplno či být pro ostatní užitečný. Ukázalo se, že Lustigův odkaz, který je v první řadě reprezentován bohatým literárním dílem, protože Arnošt byl mistrem literatury a významným českým spisovatelem 20. století, je ještě možné rozšířit o hodnotové kvarteto – odvaha a statečnost, lidskost a spravedlnost. Na konkrétním pojmenování hodnot má velkou zásluhu Šárka Stegbauerová, tehdejší ředitelka Česko-izraelské smíšené obchodní komory. Tyto čtyři zásadní hodnoty, symbolizující Arnoštův odkaz, je vhodné si nadále připomínat, hledat hrdiny, kteří je ztělesňují a povzbudit tak český národ ke vnímání, že mezi námi žijí neobyčejní lidé.
Rád bych se zastavil u Lustigovy lidskosti jako takové. Lustig nebyl ztělesněním ideálu. Vznik ceny dokonce tehdy vyvolal polemiku o tom, zda si Arnošt vůbec cenu v tomto pojetí zaslouží. Lustig miloval ženy a během svého života dosti podstatně měnil své politické názory. Pravověrní kazatelé, kteří mají vždycky pravdu a jejich životy jsou bez poskvrnky, se ptali, jak je toto možné. Právě proto. Chtěli jsme ukázat, že Lustig byl hrdina a zároveň byl člověk. Nebyl bůh. Lživé předstírání jakýchsi bohů nebo idolů, které je následováno jejich demaskováním v momentě, kdy se nehodí, doprovázené bořením soch, jsme chtěli relativizovat a svým způsobem zesměšnit. Lustig si v mládí nemyslel, že se stane jednou hrdinou. Nepředpokládal, jak bohatý, pestrý a užitečný život prožije. Cena Arnošta Lustiga není cenou modly a abstraktních hodnot. Je to cena velkých hodnot, které jsou vetknuty do skutečného lidského osudu. Toto je dalším poselstvím ceny Arnošta Lustiga.
Vyhledávání laureátů je v kompetenci prestižního Výboru Ceny Arnošta Lustiga, který pracuje v původním složení, pouze s malými personálními obměnami z důvodu odchodu členů z tohoto světa. Jednání Výboru bych si přál ostatním zprostředkovat, což zůstává v rovině nesplněných přání. Jednání Výboru osobně považuji za jakýsi svátek kultury demokracie. Svátek respektu k názoru druhých. Dbali jsme na to, aby Výbor představoval pestrost názorů. Ve Výboru jsou zastoupeni ženy i muži, věkově starší i mladší, lidé z různých politických názorových proudů a lidé s odlišnými osudy. Diskuse, které probíhají, jsou často konfliktní, ale kultivované. Nakonec se Výbor vždy na laureátovi shodne jednomyslně. Cena Arnošta Lustigovi má tedy i významný sjednocující charakter. V době, kdy je svět rozdělený stejně jako naše společnost, v době, kdy probíhá válka a rozpory zasahují do našich každodenních životů, tak se jednota stává velkou hodnotou. Nejedná se o hodnotu nadiktovanou, ale o hodnotu uvědomělou. Všichni máme zájem na prosperitě této země, na budoucnosti našich dětí, na tom, aby zde vládla demokracie, abychom žili v právním státě a ve společnosti, ve které každý dostane šanci. Tyto hodnoty jsou podstatné a spojují jádro našeho idealismu. Jak toho dosáhnout, s kým se spojit či co pro to můžeme udělat, to už je věcí diskuse. Diskuse ale není boj.
Během deseti let Ceny Arnošta Lustiga se prokázalo, že hodnoty spojené s jejím udílením získávají na významu. Cena byla udělena významným osobnostem, účastníkům bojů za 2. světové války (Bedřich Utitz či Paul Rausnitz), účastníkům protikomunistického odboje (Jiří Stránský), či účastníkům událostí v roce 1968 (Kamila Moučková), členům Charty 77 (Dana Němcová, Václav Malý) či účastníkovi zahraničních misí v Kosovu a v Afghánistánu (Karel Řehka). Může se zdát, že v dobách, kdy jsme měli žijící hrdiny, kteří prošli druhou světovou válkou, vrátili se a významně se zasloužili o rozvoj naší země, bylo hledání laureátů snadnější. Váleční hrdinové nás již opouští. Jak lze definovat ony čtyři heroické hodnoty v naší moderní době, která byla dlouhou dobu mírová, bezkonfliktní a možná pro heroické výkony nudná? Takováto doba končí. Přichází doba, kdy budou všechny hodnoty opět prověřovány. V Česko-izraelské smíšené obchodní komoře, která je zřizovatelem ceny, jsme přesvědčeni, že mimořádní hrdinové mezi námi žijí dál. Jejich hrdinství v podobě odvahy a statečnosti, lidskosti a spravedlnosti se ukazuje jiným způsobem než v rámci válečného existenciálního střetu. Dle novodobé definice hrdinství Výbor ocenil Petra Sýkoru či Pavla Pafka.
Do dalších 10 let přeji Ceně Arnošta Lustiga, aby nadále zůstala pomyslným reflektorem, který vyhledává a osvětluje naší společnosti významné jedince a významné hodnoty, které nás táhnou kupředu a jsou důvodem, proč na sebe můžeme být hrdí. Těší mě, že máme osobnosti, které si zaslouží nejen samotné ocenění, ale zároveň dokážou mít co říct k aktuálnímu stavu společnosti a současným problémům.
