nahoru

Český internet oslavil 30 let. Co si k výročí přečíst a na co se podívat? A co mu věštil Václav Klaus?

Richard Klíčník 14. února 2022 • 18:30
Václav Klaus vs. počítač
Václav Klaus vs. počítač
• foto: 
ČTK

Třináctého února 1992 předvedli na ČVUT v Praze funkční internetovou linku, která nás propojila se světem. Inu, se světem: vlastně s rakouským Lincem. Ale pro začátek to byl úspěch! 

Jde o tak přelomové výročí, že jsme se v této nové, nepravidelné rubrice nazvané Povinná četba X zamysleli nad tím, jak se internetový pravěk propsal do české a světové kultury, do románů, filmů… a baletů a operet. Abychom věděli, kde se o tomhle tématu zábavnou formou něco nového dozvědět, a pak mohli machrovat na sockách. Přišli jsme ovšem na to, že těch opravdových kulturních milníků je daleko méně, než by jeden čekal. Lidská komunikace nejprve ve formě chatu a později na sociálních sítích, ta už ohlasy má, ale zrod internetu jako takový?

Díky, Royi a Maurici!

Naštěstí jsou tu i výjimky. Tak třeba britský komediální seriál IT Crowd čili Ajťáci, sezóna třetí, díl čtvrtý z roku 2008 s českým názvem Projev. Zcela zásadní. V epizodě uvidíte samotný internet, malou černou krabičku s kontrolkou, kterou si hlavní protagonisté vypůjčili z vrcholku Big Benu, aby ji jejich kolegyně mohla ukázat v rámci projevu pracovnice měsíce. Z jejich taškařice ale sejde, protože tuhle historku sežerou v roce 2008 úplně všichni. Ale ruku na srdce, bylo by to dneska zásadně jiné?

Ostatně jak řekl polský spisovatel Stanisław Lem, když ještě žil: „Dokud jsem nezačal používat internet, nevěděl jsem, že je na světě tolik idiotů.“ A my dodáme: „A tolik porna, pane Leme.“ O čemž zase vypovídá slavná písnička z amerického muzikálu Avenue Q z roku 2003, ve kterém vystupují jak loutky, tak živí herci (taková Sesame Street pro dospělé). I po devatenácti letech je to pořád hit!

Kultovní scifárna, která nezestárla

Nakonec zabrousíme až do samotného výročního roku 1992, kdy vyšel kultovní cyberpunkový román Neala Stephensona s názvem Sníh (Snow Crash). Autor se díky němu stal uznávaným futurologem, protože zde nejen vymyslel termín metaverzum, ale třeba taky Google Earth – respektive tvůrci programu přiznávají, že inspiraci skutečně našli ve Sněhu. Stephenson v románu sice nebyl první, kdo použil termín avatar pro internetovou entitu, ale právě díky Sněhu vešel pojem do všeobecného povědomí.

Příběh pojednává o internetu druhé generace, ve kterém lidé žijí paralelní životy jak v reálném světě, tak ve světě virtuálním. A právě v tom virtuálním se objeví zákeřný virus, který ovšem prosakuje do světa reálného. Stephenson mimo jiné mluví o hyperinflaci dolaru, která nastala kvůli tomu, že lidé začali používat elektronickou měnu! Ale no tak! Tohle je rok 1992? Zkrátka Sníh si přečtěte, protože Stephenson se v něm trefuje až nezdravě často, takže se dá čekat, že se vyplní i jeho další vize.

Článek zakončíme citátem Douglase Adamse, který jsme našli – samozřejmě na internetu: „Nevěřte ničemu, co čtete na internetu! Kromě tohodle. Vlastně, včetně tohodle, řekl bych.“ K tomu se nedá víc dodat. Přejeme internetu dalších 300 let!

Sníh - Neal Stephenson Sníh - Neal StephensonFoto Talpress

Klausíček a internet

I když možná máme ještě jedno takové pěkné post scriptum. Václav Klaus 4. 4. 1997 pro Lidové noviny: „Nečtu-li si doma celá desetiletí v encyklopediích, nebudu asi příliš často využívat ani Internet.“ Inu, když jsou prognostici takovíhle joudové, není divu, že se další z nich, M. Z. čili Emzák, na svém prezidentském počítači proklikal až na pedofilní porno (a jsme zase u toho). Nechť si přečte poučnou publikaci pro mladší školní děti Hustej internet Lenky Eckertové a Lucie Seifertové, které ho o úskalích a nebezpečích netu poučí na jeho úrovni. 

Richard Klíčník




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.