Mezi komiksovými teoretiky není haněnějšího žánru, než je historický komiks. Jenže – český komiks sotva odrůstá pomyslným plenkám, takže je pochopitelné, že půjde na jistotu.
Podobně to dělali už obrozenci – nejdřív zpracovávali slavnou českou historii, teprve potom mohl přijít třeba Arbes a jeho fantaskní romaneta. Jsme na tom v komiksu obdobně, a tak v minulém týdnu spatřila světlo světa komiksová alba Anthropoid aneb zabili jsme Heydricha a Štefánik. Dnes se podíváme na zoubek malému velkému Slovákovi.
Jak obtížně se budují pomníky
Štefánik si komiks bezpochyby zaslouží. Fascinující osobnost by vydala možná na celý seriál, ale zde se musíme spokojit s dvěma sty stranami, které o něm nakreslil Václav Šlajch. Jeho kresba připomíná současnou francouzskou komiksovou produkci, s lehkou linkou kontrastuje místy až obsedantní šrafování, což hezky koresponduje s líčeným příběhem.
Autoři scénáře (Gabriela Kyselová a Michal Baláž) jdou na komiks od lesa, ono zvolit dobrý vyprávěcí rámec je pro podobný projekt zásadní. Už jsme tu před pár lety měli i mluvícího koně... O Štefánikovi se dozvídáte prostřednictvím sochaře Bohumila Kafky, člena Spolku výtvarných umělců Mánes, který se s ním nejen znal, ale v roce 1927 vyhrál konkurz na Štefánikův pomník, který se měl stát symbolem souznění obou národů – Čechů a Slováků.
Zatímco se retrospektivně dočítáme o zajímavých epizodách ze Štefánikova života, musí sochař Kafka (na pomníku dělal strastiplných deset let) nejen zjistit, koho to vlastně modeluje, ale také se neustále obhajovat před slovenskými médii, která brojí proti „diktátu z Prahy“. Paradoxně je Kafkova linka místy zajímavější než zážitky Štefánikovy. Důvod je nasnadě – Kafka je pochopitelný, příběh velkého břemene ještě většího pomníku, který je tak politicky exponovanou záležitostí, lze snadno uchopit, je sevřený do jasného začátku a konce.
Jára Cimrman, jen z masa a kostí
To se o životních osudech rtuťovitého Štefánika, který za života budil mnohem větší kontroverze než jeho pomník po smrti, říci nedá. Z komiksu vyplývá, že Štefánik je v zásadě slovenský Jára Cimrman, jen z masa a kostí. Dokázal se nadchnout pro všechno a všechno dělal na takové úrovni, že u svých současníků budil závist (ačkoli posměchu také sklidil dost).
Se stejnou nonšalancí zakládal hvězdárny i československé legie a Československo (i když zrovna to nevyšlo dle jeho představ; byl zarputilým zastáncem konstituční monarchie), s lehkostí sobě vlastní se dopouštěl hrdinství na frontě i lámal ženská srdce. Navíc konec životního příběhu při havárii letadla, když se vracel na svobodné Slovensko, je spíše výsměchem osudu než důstojným závěrem hrdinného života.
Duel Beneš – Štefánik
Do popředí v komiksu vystupuje komplikovaný vztah Štefánik – Beneš. Těžko bychom hledali protikladnější osobnosti, které navíc soupeří o přízeň T. G. M. Sám Masaryk je zde podáván jako pragmatik, jenž dokáže využít oba muže k nejlepšímu završení svých plánů.
Komiks i díky péči zkušeného nakladatelství Labyrint báječně funguje a klidně můžeme říci, že by snesl větší rozsah. Čtenář si odnáší řadu poznatků, ale ještě více dojmů z vylíčení jedné z nejzajímavějších postav slovenských dějin. Zároveň na konci neunikne pomyšlení, že se toho zase tolik nezměnilo. Nový pomník Štefánikovi totiž po dalších téměř sto letech opět staví umělci z Prahy. Kdy už se ta Bratislava zbaví českého diktátu?
