nahoru

Jak Sherlock Holmes bojoval s dětskou prostitucí: Čtyřka z Baker Street

Richard Klíčník 10. října 2020 • 07:10
Jak Sherlock Holmes bojoval s dětskou prostitucí: Čtyřka z Baker Street
foto: Nakladatelství Josef Vybíral

Sherlock Holmes se asi klidu nikdy nedočká – jenže co naplat, když jste jednou z největších popkulturních ikon našeho věku? Nakladatelství Josef Vybíral vydalo již třetí díl komiksu Čtyřka z Baker Street, kde Sherlock sice hraje druhé housle, ale bez něj by to zkrátka nešlo. Zločin je v Londýně přece jen všudypřítomný, takže proti němu musejí bojovat i mladí pomocníci velkého detektiva.

Francouzský komiks Čtyřka z Baker Street má sice dětské hrdiny, ale, upřímně řečeno, dětem moc určený není. Vždyť žít prakticky na ulici v Londýně konce 19. století nebyla žádná selanka, natož nějaké dětství. Autoři scénáře Jean-Blaise Djian a Olivier Legrand možná teprve hledají cestu, kudy se má jejich komiksová řada vydat, alespoň soudě že tří česky vydaných sešitů, z nichž dva vyšly v překladu Jitky Musilové tento srpen.

Děti v souboji s carskou policií

Hlavními hrdiny jsou tři chlapci a kocour. Hned v prvním díle se sice ukáže, že to není tak docela pravda, ale nebudeme vás připravovat o překvapení. Sherlock Holmes používal síť dětských informátorů a tohle jsou (až na kocoura) ti nejlepší z nich. Billy, Charlie a Černý Tom (ten je z Irska) musejí hned v prvním dílu řešit případ týkající se dětské prostituce a Holmes jim v tom zrovna moc nepomůže.

To je ostatně znakem všech tří dílů – Holmes je autory moudře používán jako šafrán příběhu; zdobí, ale nevytváří jej. Všechno stojí na důmyslnosti tří rošťáků a jejich znalosti londýnského podsvětí. Hůře stravitelný druhý díl s titulem Aféra Rabukin, pojednávající o ruských emigrantech a carské policii, je dokladem lásky autorů k tématu ruské intelektuální emigrace na konci 19. století. Příběh je však poněkud překombinovaný a čtenář se v něm chvílemi může ztrácet pro velké množství informací, které jsou předloženy na pouhých 56 stranách příběhu. Inu, tohle vážně není čtení pro děti.

Vášeň, zločin, napětí!

Ovšem díl třetí, prozatím poslední česky vydaný, to je jiná káva. Karty jsou tu už jasně rozdané, a jak to tak vypadá, jasno si udělali i sami autoři. Slavík ze Stepney, příběh mladé zpěvačky snažící se zachránit proti londýnským vymahačům výpalného otcův zábavní podnik, má úplně všechno. Dokonce i Sherlock Holmes se zde vynoří na trochu delší čas než v předchozích dílech a zapojí se do případu.

Dále tu naleznete mladého zamilovaného šlechtice, kterého rodina uvrhne do blázince, aby neprobendil rodinné jmění, padouchy ostré jako břitva, celou zločineckou galerku, a to včetně žebráctva, zkorumpovanou policii i Watsona v akci (dodejme, že kocour patřící dětem se také jmenuje Watson). Celý příběh se řítí vpřed jako dobře promazaná parní lokomotiva.

Stínohra v londýnských ulicích

Hodně tomu všemu pomáhá kresba Davida Etiena, která je stejně skvělá už od prvního alba. Jistě, patří spíše do francouzského kreslířského mainstreamu, ale nepostrádá dynamiku ani skvělé detaily a vyniká v práci se světlem a stínem v obličejích hrdinů. Kreslíř vždy přesně ví, kde je ve scéně nejsilnější světelný zdroj, a podle toho vytváří hru stínů, a protože jde o Londýn konce devatenáctého věku, který si snad nikdo nepředstavuje prosluněný, jde o prvek podstatný.

Nezbývá než doufat, že si čeští čtenáři Čtyřku z Baker Street oblíbí, protože ve Francii už má řada nakladatelství Glénat celých osm regulérních pokračování. Bylo by hezké se jich dočkat i v češtině. Josef Vybíral pro tuzemské vydání zvolil finančně poměrně přístupný brožovaný formát a obsah za vynaložené prostředky stojí víc než mnoho jiných holmesovských pohrobků.

Richard Klíčník




Diskuse ke článku