U slibů se nepřemýšlí aneb Proč se v Babišově ANO množí „idiotské tabulky“ | Reflex.cz
nahoru

U slibů se nepřemýšlí aneb Proč se v Babišově ANO množí „idiotské tabulky“

Jiří Štefek12. února 2020 • 14:10
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek
• foto: 
Blesk:David Malik

Premiér Andrej Babiš kdysi zaplevelil celé Česko plakáty, na kterých hlásal, jak jsme schopným národem, ale řídí nás nemehla. Soudě podle kiksů, chyb a všeho toho, co se kolem něj, jeho ministrů a celého ANO děje, jako by spíš věštecky mluvil o sobě a svém týmu. Tehdy měl tak správně napsat „budou vás řídit nemehla“. Velká část z nakupených chyb spočívá v tom, že představitelé slibují něco, nad čím vůbec nepřemýšlí, ale hodí se jim to zrovna do krámu anebo očekávají, že lidé na to brzy zapomenou. Bohužel, v mnoha případech jim tento předpoklad vychází.

Názorným příkladem z posledních dnů může být premiérovo velice autentické a „přesvědčivé“ rozhořčení nad tabulkou pojednávající o DPH na točené pivo. „Nějaký blb vytvořil idiotskou tabulku,“ prohlásil Babiš. Byl to přitom on sám, kdo před čtyřmi lety hromoval, jak sníží DPH na točené pivo. Teď ho jeho slib dohnal. Do všeho se totiž zamotal postupný náběh vln EET a nepřehledná soustava DPH, která různě daní služby či komodity. Situace je taková, že ze všeho vyvstal maglajz a Babiš nyní hledá, na koho by hodil horký brambor.

Aby vše dostalo ještě komičtější nádech, debatu oživují spory a slovní přetlačovaná, kdo na nižší DPH vydělá. Zda zákazník, nebo hospodský. Zda má být pivo s nižším DPH jen pro ty, co ho pijí k obědu, nebo i pro štamgasty. Zda kvůli nižší dani má pivo zlevnit, nebo zda je to podpora hospodských na venkově, což ještě minulý týden hlásala ministryně financí Alena Schillerová. A celý tento Kocourkov završil premiér svojí perlou, že hospodské a jejich cenové kejkle mají hlídat štamgasti. Takže nakonec tedy žádná podpora hospod, ale úlitba pijákům piva, kteří by si pak měli vylít zlost na hrabivé hospodské.

S odstupem je až komické sledovat, jak se premiér a jeho lidé zamotávají do svých slibů a proklamací. Nabízí se tedy otázka, zda byly původně myšleny vážně, nebo to bylo plácnutí do větru, které mělo posloužit jako setření oponenta nebo zisk okamžité výhody v nějaké debatě. Takhle to totiž vypadá tak, že pronesené sliby ani nejsou myšleny vážně nebo se očekává, že brzy budou zapomenuty. A přitom mnohdy nejde o prkotiny. Například když byl loni v červenci Babiš v Bílém domě, slíbil Trumpovi, že Česko bude vynakládat na obranu 2 procenta HDP (což je tradiční závazek členských států NATO) v roce 2024. Neuplynul ani půl rok a Babiš už couvá, že to je nereálné a stát na to nemá. A že to prý netesal do kamene.

To není všechno. Kiksy ANO se množí na všech frontách. Kromě chronických problémů s audity a Čapím hnízdem Babiš musel vyhodit dalšího svého ministra dopravy. Když ho uváděl kdysi do úřadu, mluvil o něm v superlativech, nyní ho vypráskal jako prašivého psa s dovětkem, že manažersky selhal a nikdy nebyl členem ANO.

Státní rozpočet se noří do deficitu už od začátku roku, ministryně Schillerová pro jistotu neraportuje podrobná data, jako tu bylo zvykem odjakživa, aby náhodou nějaký šťouravý novinář neobjevil nějaká nepříjemná čísla. Šéf sněmovny Radek Vondráček když nestojí s kytarou na předsednickém stole, častuje své přátele ve sněmovně „fakováčem“. A aktuální zpráva ze serverů iHned.cz a Aktuálně.cz popisuje, že policie rozkrývá údajnou korupci při zadávání veřejných zakázek v Brně v dobách, kdy tamnímu magistrátu vládlo ANO. Toto ale přitom jsou jen nejviditelnější věci.

Když tohle všechno člověk vidí, moc nechápe, jak je možné, že ANO má stále volební preference okolo 30 procent. V době vlády tzv. demokratických stran – jak Babiš s posměškem častuje své rivaly – by padaly vlády, končili ministři a možná by byly i nové volby. Tady se neděje nic.

Vše vypovídá o tom, že lidem to je nejspíš jedno a že Babišovi stačí, když se opře o svoje voličské jádro, to jest penzisty, lidi s nízkým vzděláním a obyvatele, kteří jsou vesměs nespokojení a frustrovaní svojí životní situací. Přitom ANO už je ve vládě sedmým rokem a nese již hlavní zodpovědnost za to, co tu je a v čem se nedaří. Premiér přitom všechny neúspěchy hází na své okolí, koaličního partnera nebo politiky, jejichž strany skončily ve Strakovce v létě 2013. To je fakt laciná výmluva a zakrývání vlastní neschopnosti.

Ono je však potřeba nalít si čistého víno a vzít na vědomí fakt, že přes všechny zářné proklamace o úspěšné zemi a pro lidi makajícím ANO tu máme slabou vládu bez koncepce a jednoho z nejslabších premiérů v polistopadové éře.





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější