nahoru

Dvojministr Havlíček je Brouk Pytlík, Pat a Mat, Jára Cimrman i Fantomas v jednom

Viliam Buchert29. ledna 2020 • 14:30
Karel Havlíček
Karel Havlíček
• foto: 
ČTK / Krumphanzl Michal

Česká politika už zažila mnoho nevídaných věcí. Například někdejší významný funkcionář sociální demokracie Michal Hašek „zvládal“ najednou téměř 30 funkcí. Teď se ale objevil na politickém nebi úkaz, který nemá obdoby. Místopředseda vlády a dvojnásobný ministr Karel Havlíček se rozhodl překonat všechny možné hranice. Stal se z něj český Fantomas, genius překonávající fiktivního Járu Cimrmana, všehoznalý Brouk Pytlík i obdoba kutilů Pata a Mata.

Karel Havlíček vročil do politiky rázně. Všude byl, všechno zná, a především pořád mluví, mluví a mluví. Je úplně jedno, na co se kdo ptá. Odpovědi vysype okamžitě a tváří se u toho mimořádně úporně. Ne, že by v tom byl v českém prostředí sám. Podobně vystupuje i Andrej Babiš, ministryně financí Alena Schillerová či Tomio Okamura. Tito lidé se všechny a všechno snaží udolat nekonečnou záplavou frází. Některým voličům se pak zdá, že jsou vlastně ke všemu kompetentní. Ovšem jejich nekonečné proslovy nakonec přestanete poslouchat, protože se to nedá vydržet.

Dokonalost sama

Doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA, je v současnosti ministrem průmyslu a obchodu, ministrem dopravy, či místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Na oficiálních stránkách prvně jmenovaného úřadu se píše, že hovoří anglicky, německy, rusky, španělsky a částečně francouzsky i čínsky. Mezi jeho koníčky má patřit rocková a folková muzika, o které příležitostně píše sloupky, například o Pink Floyd, Leonardu Cohenovi, Bruce Springsteenovi či Davidu Bowiem.

Velkoministr Havlíček je prostě dokonalý, je to všestranná nesmírně pracovitá osobnost a jeho záběr je stejně široký jako v případě legendárního Leonarda da Vinciho, který také uměl skoro všechno.

Vážnou otázkou ale je, zda je pro českou politiku dobře, aby se vliv koncentroval pouze do několika rukou. Konkrétně do rukou premiéra Babiše a ministra Havlíčka, kteří si zjevně dobře rozumí. Demokratická politika je totiž založena především na dělbě moci a na delegování pravomocí a zodpovědnosti. To pak odráží široké politické i názorové spektrum, které je v České republice obvyklé. Jenže to zjevně předseda vlády a jeho místopředseda dělat nechtějí. Jistě, pan Babiš tím plní pouze co slíbil – chce řídit stát jako firmu. A k tomu si v posledních měsících našel v Havlíčkovi souputníka.

Kam to povede?

Lze ale s úspěchem pochybovat o tom, že by právě Havlíček dokázal zásadně změnit dlouhodobě zanedbanou dopravní infrastrukturu či rychle posunout zemi k potřebné digitalizaci služeb státu. K tomu, co mají už léta v Estonsku, kde se elektronicky nevyřizují snad už jen svatby a pohřby, máme pořád zatraceně daleko. Jak ministr Havlíček zařídí, aby nás úřady a úředníci donekonečna neotravovali nějakými papíry a požadavky?

Byl jsem například 30. října loňského roku na Dni podnikatelů ČR, kde pan Havlíček v pražském hotelu Ambassador také vystoupil. Tvrdil, jak zjednodušil papírování pro živnostníky. Jenže živnostníků a malých a středních firem se pořád u nás týká více než tisíc různých zákonů, předpisů, nařízení, norem a regulací. Co je na tom jednoduchého?

Neobviňuji Havlíčka z toho, že by některé neduhy, kterými Česká republika trpí, zavinil on. Na to je v politice příliš krátce. Tvářit se ale, že všechno lehce zařídí, je nesmysl. Tomu může věřit jen on sám.

Nepřeji Karlu Havlíčkovi ani osud známých postaviček Pata a Mata, kterým se přes všechnu snahu nakonec většina věcí rozpadne. Měl by se ale ve svém vášnivém předstírání, že s ním přijde ráj, hodně krotit. Jinak ho politika semele jako na začátku vzpomínaného Michala Haška, na kterého si dnes v podstatě už nikdo ani nevzpomene.





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější