Vězeň si po vstupu do San Pedra musí vybrat, ve které z 8 částí vězení bude žít. Celu si může koupit či pronajmout od šéfa sekce či některého z místních makléřů. Pokud na nájem nemá, musí spát různě po chodbách nebo v místní kapli. Bohatí vězni naopak žijí v luxusu.

Vězeň si po vstupu do San Pedra musí vybrat, ve které z 8 částí vězení bude žít. Celu si může koupit či pronajmout od šéfa sekce či některého z místních makléřů. Pokud na nájem nemá, musí spát různě po chodbách nebo v místní kapli. Bohatí vězni naopak žijí v luxusu. Zdroj: Facebook / Daniel Pereira

Vězeň si po vstupu do San Pedra musí vybrat, ve které z 8 částí vězení bude žít. Celu si může koupit či pronajmout od šéfa sekce či některého z místních makléřů. Pokud na nájem nemá, musí spát různě po chodbách nebo v místní kapli. Bohatí vězni naopak žijí v luxusu.
Vězeň si po vstupu do San Pedra musí vybrat, ve které z 8 částí vězení bude žít. Celu si může koupit či pronajmout od šéfa sekce či některého z místních makléřů. Pokud na nájem nemá, musí spát různě po chodbách nebo v místní kapli. Bohatí vězni naopak žijí v luxusu.
Vězeň si po vstupu do San Pedra musí vybrat, ve které z 8 částí vězení bude žít. Celu si může koupit či pronajmout od šéfa sekce či některého z místních makléřů. Pokud na nájem nemá, musí spát různě po chodbách nebo v místní kapli. Bohatí vězni naopak žijí v luxusu.
Vězeň si po vstupu do San Pedra musí vybrat, ve které z 8 částí vězení bude žít. Celu si může koupit či pronajmout od šéfa sekce či některého z místních makléřů. Pokud na nájem nemá, musí spát různě po chodbách nebo v místní kapli. Bohatí vězni naopak žijí v luxusu.
Vězeň si po vstupu do San Pedra musí vybrat, ve které z 8 částí vězení bude žít. Celu si může koupit či pronajmout od šéfa sekce či některého z místních makléřů. Pokud na nájem nemá, musí spát různě po chodbách nebo v místní kapli. Bohatí vězni naopak žijí v luxusu.
11
Fotogalerie

Nejbizarnější věznice na světě? Bolivijské San Pedro nemá ani dozorce

Jen několik kroků od rušného náměstí San Pedro leží v La Pazu stejnojmenná věznice, která se během své existence stala světoznámým symbolem organizovaného zločinu a korupce. Původně v ní mělo žít jen 600 odsouzených, ale počet obyvatel se v současnosti odhaduje na zhruba 3000. Uvnitř komplexu přitom nenajdete jediného bachaře. Ti vše raději pozorují jen zvenčí.

Umožnili tak vznik unikátní společnosti s vlastními obchody, restauracemi i výrobnami kokainu. Tamní narkotika jsou dokonce považována za jedny z nejkvalitnějších vůbec. Obyčejní vězni se k nim ale jen tak nedostanou. Na správu věznice totiž dohlíží předáci, kteří vybírají peníze i za jednotlivá místa v celách. K dispozici jsou i luxusní byty se satelitní televizí a vířivkou.Většina vězňů ale končí v nuzných kobkách se dvěma palandami. Na kvalitní drogy jim pak po zaplacení nájmu většinou nezbývají peníze. Místo kokainu proto šňupou jedovatý odpad vznikající při jeho výrobě.

Místní předáci umí zpeněžit opravdu vše. A jejich život uvnitř San Pedra tak ani příliš nepřipomíná vězení. Žijí uvnitř i s rodinami, což je zde častým zvykem, protože odsouzení předpokládají, že zde budou jejich nejbližší ve větším bezpečí než venku na ulici. A to navzdory tomu, že v San Pedru sedí především vrahové a pachatelé znásilnění. Ti jsou ale většinou odkázáni právě na život v chudších částech vězení a do bohatších „čtvrtí“ nemají přístup. Výběr povolání je sice ve vězení pestrý, můžete dělat vše od čističe bot až po chemika, bez finanční pomoci zvenčí se ale do lepších částí vězení prostě nedostanete.

Pokud se to ale náhodou stane, končí to většinou tragicky. V roce 2013 pronikl na veřejnost příběh 12leté holčičky, kterou znásilnila skupina vězňů a ona následně otěhotněla. Spravedlnost byla v tomto případě, stejně jako v jiných, velmi rychlá. K pedofilii je v San Pedru přistupováno s nulovou tolerancí. Pachatelé byli po krátkém procesu nekompromisně ubodáni.

Unikátní společenství přitahuje kromě bohatých kriminálníků také turisty. Jeden čas byla prohlídka San Pedrem nabízena dokonce i v průvodci Lonely Planet a absolvovalo ji až 50 lidí denně. Tomu se však snaží místní vláda učinit přítrž a už v roce 2013 představila plán na kompletní uzavření věznice a její následnou demolici. Vězni měli být postupně přestěhováni do jiných zařízení, ale vlivní šéfové jednotlivých sekcí proti tomu hlasitě protestovali. Byli, zdá se, úspěšní, protože San Pedro stále stojí. Fotografie běžného života v něm si můžete prohlédnout v galerii: