Politika je zkoncentrovaná ekonomika. Když se hospodářství daří jako dnes, jsou volební preference stabilní. Nevíme, jaký ekonomický cyklus převládne v roce 2020. Vnitropoliticky budou důležitá rozhodnutí, která mají v rukou dva muži: Mikuláš Minář a Pavel Rychetský.
Politika vládní koalice je z devadesáti procent orientovaná na jednu věc – přerozdělování. Ani nedávno představený Národní investiční plán, kam je bez ladu a skladu naházeno dvacet tisíc nejrůznějších investičních projektů, nemůže zakrýt jedno: vláda nemá určeny priority rozvoje státu. Sektory, které bobtnají nejvíc (zdravotnictví, sociální věci, školství), jsou v krátkém období deseti let rozpočtově neudržitelné a musí tam být provedeny systémové změny. Na to ovšem není čas. Prezident dělá marketing nebo řeší soukromé soudní spory, což mu v éře hospodářského růstu zatím prochází.
Jaká nová většina?
Pro rok 2019 byl příznačný jeden moment. Vyhranila se nezemanovská a nebabišovská část české společnosti. Protože nedokázala najít své přirozené politické mluvčí, seskupila se kolem studentského sdružení Milion chvilek pro demokracii. To vzniklo už v roce 2017, ale teprve v minulém roce získalo masovou podporu. Důvodem je, že opozice je buď tuhá (ODS), sektářská (piráti), nebo vnitřně rozhádaná (TOP 09, STAN) a dostatečně nevyjadřovala pocity naštvané části společnosti.
Akce Milionu chvilek pro demokracii posloužily jako ventil pro nahromaděnou nespokojenost. Červnová a listopadová Letná znamenaly největší protesty za posledních třicet let v Česku. Takovou opozici neměl žádný z dosavadních porevolučních premiérů.
Muž roku
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
