Zrušil proto novoroční projev, kde se jako prezident mohl opřít o statistická data, hodnocení politických projektů a vůbec se mohl v poměrně velkém rozsahu vyjádřit k problémům Česka i světa.
Namísto toho se vrátil k tradici kratších proslovů prezidenta Masaryka, které byly nazývány vánočními poselstvími. Výsledkem ovšem je, že Zeman žánrově nepředstupuje před českou veřejnost ani s novoročními projevy, ani s vánočním poselstvím. To, co říkal, například ve svém posledním vystoupení, nebylo vůbec špatné, ale neneslo to žádné poselství a prakticky se tam nemluvilo o Vánocích.
Hovory z Lán, sváteční verze
Poslední prezidentovo vystoupení bylo něčím, co by se dalo nazvat jako Hovory z Lán. Na jedné straně popsal, jak je naše země ekonomicky úspěšná, na druhé straně zkritizoval pomalost v soudnictví, stavebnictví a vůbec budování infrastruktury, zvláště dopravní. Podle prezidenta jsme na 160 místě z více než 180 zemí, což nás řadí někam mezi zkorumpované africké státy.
Neodhalil ovšem paradox, jak může tak pomalá země být na tom současně dobře ekonomicky. Nebo naopak: co by znamenalo, kdyby došlo k „odbrždění“. Byli bychom v jeho vidění ještě úspěšnější, nebo nás ženou vpřed úplně jiné věci? A úplně naposled: dvě klíčová ministerstva, držící v rukou psaní zákonů ohledně stavebního řízení drží už 6 let v rukou hnutí ANO, které prezident setrvale podporuje. Říká tyto věci premiéru Babišovi i osobně?
Snad jako jediná hlava státu v Evropě je Miloš Zeman schopen bez obalu mluvit o tom, co se nazývá klimatické náboženství. Případná byla jeho poznámka, že pokud směrnice EU zničí rozhodování privátních bank a začne privilegované úvěrování zelených projektů, může to z nás udělat ekologický skanzen Evropa.
Jinou otázkou je, co on sám proti tomu jako hlava státu chce dělat? V posledních letech totiž obsahově tvoří jeho prezidentskou agendu jen občasné slovní útoky a nikoli systematické úsilí dosáhnout nějakých viditelných změn na české nebo evropské úrovni. Neformální vliv stále má.
Beze slova o Vánocích
Jako téměř každý rok se i tentokrát z vánočního poselství pod taktovkou Miloše Zemana vytratila jak symbolika Vánoc, tak poselství jako takové.
Marná sláva, kdo chce 26. prosince skrze televizní, rozhlasová a digitální média vstoupit do vánočního světa rodin, měl by o Vánocích cosi říct. V takovém případě však v sobě musíte mít nějaký mix soucitu, lásky a odpuštění a v těchto kategoriích myslet a popisovat svět. Toho Miloš Zeman schopen bohužel není a nebyl.
Ani poselství, tedy silné zprávy šířené do celého světa, jsme se nedočkali. Prezident nemluvil o národu, jeho tradicích, a dalším směřování. Takže víc než vánoční projev připomínalo jeho vystoupení pořad typu „na slovíčko s Milošem.“ Proč ne, ale proč se to má odehrávat zrovna v takto sváteční den a musí u toho asistovat vánoční stromek a adventní věnec, je záhadou.
