Politici bez hranic: Boháči a privatizace zapáchají, komunisté ve vrcholných funkcích nevadí | Reflex.cz
nahoru

Politici bez hranic: Boháči a privatizace zapáchají, komunisté ve vrcholných funkcích nevadí

Petr Pešek16. prosince 2019 • 13:20
Exministryně spavedlnosti za ANO Helena Válková
Exministryně spavedlnosti za ANO Helena Válková
• foto: 
Archiv Blesku

Nominace Heleny Válkové na post ombudsmanky by možná ještě před pár lety vzbuzovala podiv, o nějaký ten rok dříve by dokonce mohla být nepředstavitelná. Někdejší členka KSČ, příslušnice strany trestně stíhaného premiéra, relativizátorka protektorátního období… Ale dnes už jsme dál.

V kontextu současné politické atmosféry je nominace Heleny Válkové jen malou skvrnkou. „Je to takové logické pokračování, možná završení její kariéry,“ shrnul to v nedělních Otázkách Václava Moravce předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (shodou okolností taktéž z ANO).

Ostatně rudá stranická knížka u vrcholných představitelů přestala vadit už dříve, byť pozice veřejného ochránce si určitou specifičnost dodnes uchovávala. Členem KSČ byl současný prezident (byť „jen“ v době Pražského jara) i premiér (ten za normalizace v 80. letech), který se navíc zapletl i s StB. Ale nejsou zdaleka první ani jediní, komunistickou minulost mají i mnozí další politici. Včetně některých z pravicových stran, aby to bylo korektní.

Jde o něco jiného. O posouvání nepsaných hranic politického vkusu, nebo spíše nevkusu. Názorným příkladem byla i zmíněná nedělní debata na ČT. Bohatství, privatizace, návštěva Tchaj-wanu – tedy demokratické výspy na Dálném východě – tomu všemu se dostalo zaslouženého odsouzení.

U pranýřování zmíněných neřestí zvláště excelovali šéf pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek a místopředseda Senátu za ČSSD Milan Štěch. Od prvně jmenovaného jsme se například dozvěděli, že „útokem na demokracii“ je vlastně už samotná ochrana byznysových zájmů pomocí PR agentur – místo řešení konkrétních nekalostí či případných porušení zákona. Druhý zas svému nástupci v čele horní komory sice uznal právo cestovat, kam chce – týká se záměru Jaroslava Kubery navštívit Tchaj-wan – ovšem s dodatkem: „Zvykem je nejdřív navštívit hlavní město a teprve pak provincii.“ To by v Pekingu jistě rádi slyšeli, jakkoliv může jít v případu Kuberovy cesty o diplomaticky neobvyklý krok…

Pozadu v posouvání hranic vkusu ovšem nezůstala ani samotná Česká televize. Když v druhé části debaty, jakmile bylo nastoleno téma krizových plánů státu, jakožto hlas zvenčí vybrala komunistického poslance Leo Luzara.

Ale netřeba se pohoršovat nad každou drobností. Ostatně jak – v souvislosti s úmornými sněmovními projevy konstatoval šéf dolní komory Radek Vondráček: „Debata je někdy bezbřehá.“ Ano, má pravdu.

Petr Pešek




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější