Zamysleme se hlouběji nad smyslem výsluh. Pokud někdo přišel o ruku či nohu a nemohl již vykonávat pozici v bezpečnostním sboru, tak bylo a je zcela na místě se o takového člověka postarat. Nicméně jaký má smysl platit výsluhu někomu, kdo v plném zdraví po odkroucení příslušného počtu let přejde třeba od Policie ČR nebo celní správy do řad obecní policie? Pak se nelze divit, že se veřejnost na takového člověka dívá jako na „vykutálence“, který ke svému platu například u zmíněné obecní policie pobírá navíc z veřejných peněz pěkné „výsluhové kapesné“, navíc nezdaněné.
Politici se evidentně bojí se stávající situací něco udělat. Inu, víte kolik takoví příslušníci bezpečnostních sborů (a jejich rodiny) mají hlasů ve volbách? Koneckonců s bezpečnostními sbory je dobré být za dobře, to platí za každého režimu. Jen se o tom dnes nemluví.
Nenechme utíkat schopné lidi
Mám za to, že jedním z možných řešení, které by částečně zlepšilo situaci, je návrh, že po dobu, kdy „odešlého“ policistu či celníka s nárokem na výsluhu zaměstnává stát, kraj nebo město (obec), neměl by na výsluhu právní nárok. To by samozřejmě šlo aplikovat pouze u nových případů, retroaktivně tak činit v právním státě nelze. Takové opatření by logicky „taktické přesuny“ ze služební na civilní pozici a vysávání státního rozpočtu omezilo.
Dalším nápravným krokem je celkové navýšení předmětných dob, kdy vzniká na výsluhu nárok. Aby neodcházeli relativně mladí a výkonní příslušníci bezpečnostních sborů.
Práce bezpečnostních sborů si vážím, ale domnívám se, že by bylo logičtější veřejné peníze, které jsou určeny na ty nešťastné výsluhy, dát především aktivním policistům či celníkům, kteří nikam neutekli. Tedy těm, kteří dál slouží společnosti.
Štědrý výsluhový systém nedává přílišný smysl, nejen že policii a Celní správě personálně ani eticky nepomáhá, on jí paradoxně ještě škodí. A důsledkem je aktuální úprk zkušených lidí.
Je jasné, že velkou roli hraje určitá míra setrvačnosti, ostatně výsluhy pro příslušníky bezpečnostních sborů existovaly už za socialismu, nicméně je zapotřebí posouvat věci dopředu. A to neplatí jen pro výsluhy.
Autor je právník.
