Záporné hypotéky rozevřou nůžky mezi chudšími a bohatšími, bydlení bude ještě nedostupnější | Reflex.cz
nahoru

Záporné hypotéky rozevřou nůžky mezi chudšími a bohatšími, bydlení bude ještě nedostupnější

Vladimír Pikora15. srpna 2019 • 18:00
Záporné úrokové sazby nejsou dlouhodobě slučitelné s kapitalismem.
Záporné úrokové sazby nejsou dlouhodobě slučitelné s kapitalismem.
• foto: 
Profimedia.cz

Všechny evropské instituce už několik let bijí na poplach, že případný tvrdý brexit evropskou ekonomiku potopí. Přitom průzkum zveřejněný tento týden ukázal, že Britové podporují svého premiéra v názoru, že brexit se už nesmí odkládat, a to ani za cenu, že proběhne neřízeně a bez dohody. Pravděpodobnost drsného scénáře, který údajně žádný politik nechce, se tím zvyšuje. V poslední době oslabila i německá, americká a čínská ekonomika. A to všechno přináší velké výzvy pro centrální banky, aby dál snižovaly své signální úrokové sazby – tradiční to nástroj pro krátkodobou podporu hospodářského růstu. V Evropě se tak poprvé objevila záporná úroková sazba u hypotečního úvěru. To, co by před patnácti lety vypadalo jako fantasmagorie, se stalo realitou. Realitou, která může vyvolat velké společenské problémy.

Německo chřadne před očima, takže je lehká hysterie centrálních bank do jisté míry pochopitelná, byť ne ospravedlnitelná. Německé exporty v červnu kolabovaly, meziročně poklesly o 8 %. Průmyslová výroba jako celek zase v červnu meziměsíčně poklesla o 1,5 %. Nic moc vyhlídky. Důvěra investorů v německou ekonomiku v srpnu opět propadla. Je na nejnižší úrovni od konce roku 2011. To se zrcadlí i ve výnosu německého desetiletého státního dluhopisu. Ten se ve středu zhroutil na rekordní dno – činí mínus 0,623 %! Hlavní úroková sazba ECB přitom činí mínus 0,4 %. Finanční trh tedy jasně sází na další snížení úrokových sazeb ECB. Ostatně německý Institut pro makroekonomiku a makroekonomický výzkum (IMK) taky po zveřejnění statistik oznámil, že na základě nejnovějších údajů vzrostlo podle něj riziko recese v Německu ve třetím kvartále letošního roku ze 37 % na 43 %.

Pesimismus ovšem roste i na druhé straně Atlantiku. Obchodní válka totiž nabrala na obrátkách. Investiční banka Morgan Stanley proto tento týden prohlásila, že pokud vzrostou cla na všechno zboží dovážené z Číny, přijde do USA do devíti měsíců recese. Podobně se vyjádřila i investiční banka Goldman Sachs. Problémy ale mají obě strany obchodního konfliktu. I v Číně jsou vidět známky ochlazení. Čínská průmyslová výroba totiž v červenci rostla nejpomaleji za 17 let.

A stejně jako v Evropě, i v Americe výnosy dluhopisů klesají. Americká výnosová křivka už skoro rok věští recesi a v posledních dnech doslova bije na poplach. Rozdíl mezi 10letým výnosem a 2letým výnosem je aktuálně nejnižší od roku 2007, což bývá stav recesi předcházející. Výnosová křivka se přitom v minulosti ve své predikci krize mýlila jen výjimečně.

Směřujeme ke konci hotovosti?

Ekonomiky celého rozvinutého světa brzdí. Ale co dál? Finanční trhy očekávají, že všechny klíčové centrální banky v reakci na tenhle stav ještě víc sníží své úrokové sazby. V tom je koneckonců podporuje i Mezinárodní fond, který letos vydal studii, jak mají centrální banky postupovat, pokud chtějí pomoci ekonomice extrémně zápornými sazbami. Jenomže v tom je právě ten problém. Ne v tom, že hrozí recese. Recese jsou normální a vždy tu byly. Problém je v chystané „léčbě“. Taková léčba, která tu už je a která má ještě přitvrdit, má mnohem víc devastující následky než „nemoc“ sama o sobě.

V minulosti bylo normální, že když přišla recese, centrální banka poměrně prudce snížila své úrokové sazby, takže se mohlo přihodit i to, že spadly třeba ze sedmi na jedno procento. Jenže teď vzhledem k tomu že ECB měla během celé konjunktury svou klíčovou úrokovou sazbu zápornou, musela by své úrokové sazby snížit třeba na mínus šest procent, aby efekt byl srovnatelně velký.

To ale nejde. Jen blázen by pak totiž ukládal peníze do banky. Smyslem snížení úrokových sazeb je totiž dostat co nejvíc peněz do ekonomiky. Jenže s hluboce zápornými úrokovými sazbami by bankovní soustava měla málo vkladů, tedy i málo úvěrů. Pro každého by bylo racionální mít peníze doma, a ne v bance. Co myslíte, že v takové situaci vymyslí správný technokrat? Navrhne zrušení nebo omezení hotovostních peněz! Tím ztratíte možnost mít peníze doma a musíte je mít v bance. Jako berlička se řekne, že stejně byla hotovost používaná jen k financování terorismu a praní špinavých peněz.

Část stáda bude hýkat nadšením, že jsme „zabránili“ praní špinavých peněz, a říkat, že „já stejně hotovost nepoužívám“. Jenomže pointa je někde úplně jinde. Je rozdíl, a to zásadní, hotovost nepoužívat a hotovost nemít možnost použít. Pokud totiž hotovost existuje a existuje potenciální možnost ji využít, vytváří to pro centrální banku účinnou bariéru, proč nemůže snížit úrokové sazby hluboko do záporu. Při úrocích mínus 10 procent by totiž hotovost náramně ochotně začali používat i všichni ti, kdo ji dosud nepoužívali. Zjednodušeně řečeno, peníze přestaly být kdysi kryté zlatem, když se ukázalo, že jich je tolik, že není dost zlata k jejich krytí. Dnes už je peněz tolik, že neunesou kladnou úrokovou sazbu. A podobně jako opustily vazbu na zlato, začínají opouštět dokonce i vazbu na bankovky. Stačí se podívat na starší filmy, abychom viděli, co za jeden dolar šlo koupit kdysi a co dnes.

Prohloubení nerovnosti v celé společnosti

Zdá se vám to jako nesmysl? Tak čtěte bedlivě: Ve Švýcarsku minulý týden oznámila banka UBS svým majetným klientům, že vklady nad půl milionu eur budou úročeny zápornou sazbou 0,6 %. Jinými slovy, banka si za vklad milionu eur vezme jako úrok šest tisíc eur. Budete biti za to, že dáte bance peníze. Takže jí je nedáte! Banka si je raději sama půjčí za zápornou sazbu. V Dánsku představila centrální banka záporné úrokové sazby poprvé v roce 2012. Nedávno tam přitom banky nabídly hypotéku se zápornou sazbou. Jyske Bank nabízí 10leté hypotéky se zápornou půlprocentní pevnou sazbou. Nezní to lákavě?

A jak to funguje? Normálně splácíte hypotéku jako dnes, ale díky záporné sazbě umořujete jistinu víc, než bance zaplatíte. Určitě vás tedy napadne, že najednou nejde o to, půjčit si málo, ale naopak hodně. Když si půjčíte 100 milionů, bance zaplatíte jen 99,5 milionu a jste vyrovnaní. Proč si tedy půjčovat 100, když si mohu půjčit rovnou 200 milionů a dostanu k tomu milion jako bonus od cesty? No dobře, až tak krásné to zase není, banka si vedle úroku účtuje ještě poplatky, takže nakonec od banky nic nedostanete. I tak máte ale úvěr za hubičku. A co není, může být, až budou úroky ještě víc záporné.

Je jen otázkou času, než se dánský model hypoték objeví i jinde v západní Evropě. Mnoho německých ekonomů se ale bojí (a já se k nim jako Čech připojuji), že výsledkem bude jen další extrémní růst cen nemovitostí a jejich nedostupnost pro běžné lidi. To se přetaví v politický aktivismus extrémistů volajících po jejich vyvlastnění. To jsme ostatně v Berlíně již zažili. Přitom na trhu práce je dnes v Německu rekordně dobrá situace. Dokonce tak dobrá, že je nepravděpodobné, že taková dlouho vydrží, což situaci lidí hledajících bydlení jen zhorší. Očekávám, že ekonomická situace se odrazí v blížících se německých volbách. Dlouhodobě vládnoucí strany to odnesou. Záporné úrokové sazby jen rozevřou nůžky mezi chudými a bohatými. Chudí se k úvěrům nedostanou a bohatým budou připisovány peníze za to, že budou žít na dluh.

Nerovnováha v ekonomice poroste. Trh nemovitostí potřebuje ceny srazit, ne další růst! Záporné úrokové sazby ale nejsou dlouhodobě slučitelné s kapitalismem. Záporná cena kapitálu je nesmysl. Může to fungovat jen krátce při fázi, kdy jdou úrokové sazby stále níž. V tu chvíli ceny dluhopisů rostou. Ve chvíli, kdy se úrokové sazby začnou znovu vracet k nule a růst, ceny dluhopisů klesají a výnosy jsou dál záporné. Investor prodělává na ceně i výnosu. Dluhopis pak nemá smysl držet krátkodobě ani dlouhodobě. Důchodové fondy pláčou. Pojišťovny pláčou. Jejich konstrukce produktů přestává fungovat. Stát pláče, protože nikdo jeho dluhopisy nechce. Systém se zadrhne a volá po socialismu. Ztráty budou solidárně všech.

Vladimír Pikora




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější