nahoru

Jeden dlouhý mejdan: Jak se budou za 20 let lidé dívat na rok 2018?

STANISLAV BALÍK28. prosince 2018 • 11:30
Na náměstích se protestovalo i po zvolení mlátičky Zdeňka Ondráčka předsedou sněmovní komise pro kontrolu GIBS...
Na náměstích se protestovalo i po zvolení mlátičky Zdeňka Ondráčka předsedou sněmovní komise pro kontrolu GIBS...
• foto: 
alexandr sutinský / mafra / profimedia

Letos jsme prožili řadu dramatických politických okamžiků. Ale jak moc byl ten rok 2018 skutečně přelomový?

Kdo si dnes vzpomene třeba na aféru Olovo, která hýbala českou politikou v roce 2000 a ukázala, jak šílenou skvadru lidí kolem sebe má tehdejší premiér, dnešní prezident Zeman? Kdo ví o ini­ciativě Impuls 99, o televizní krizi? Mnohdy ani studenti politologie ne.

Představme si, že jsme se přenesli třeba do roku stého dvacátého výročí vzniku Československa a že budoucí prezident (raději si nepředstavujme, kdo jím je) hodnotí uplynulá léta. Přejde rok 2018 tichým mlčením, nebo naopak zůstane ve velkém vyprávění zapsán výraznějším písmem?

Komunisté na scéně

Zcela jistě přelomovým momentem bylo zapojení komunistů do podpory vlády. Sice se proti určitým konkrétním projevům prolomení dohody o jejich vyloučení zvedla vlna občanského odporu – v podobě protestů na náměstích po zvolení mlátičky Zdeňka Ondráčka předsedou sněmovní komise pro kontrolu GIBS –, nicméně nepřetavila se v širší hnutí a po čase zhasla.

Vladimír Pikora: Zakážou diskusi na internetu?
VLADIMÍR PIKORA 27. prosince 2018 • 15:04

Vladimír Pikora: Zakážou diskusi na internetu?

Rok 2018 bude s odstupem vnímán asi podobně jako léta 2005 až 2006, kdy se Paroubkovi sociální demokraté a někteří další v pocitu nekonečného mejdanu domnívali, že bude ekonomicky dobře už napořád. Rozdávali voličům jeden štědrý dárek za druhým – pastelkovné, vyšší porodné, mateřské a rodičovské. Když pak přišla hospodářská recese, byl z toho velký bolehlav, škrtání a nakonec Babiš a další populisté v čele státu.

Politici-dealeři

V roce 2018 jsme v tomto ohledu postoupili na vyšší úroveň – so­ciální demokraté hledají, jak se odlišit od všeho schopného premiéra; premiér přemýšlí, jak si koupit i ty, které si dosud nekoupil. V pozadí komunisté jen nevěřícně hledí, jak se plní to, co si oni ani nenavrhli vyslovit. A tak se buď už přímo rozdává všechno všem, nebo alespoň navrhuje. Ze začátku studentům a důchodcům levné jízdné; později obědy předškolákům a školákům přímo zdarma.

Propojíme-li to s děním na komunální úrovni, kde se odpouštějí stále masověji platby za různé komunální služby, složí se nám obrázek regulérní drogové závislosti – závislosti občanů na veřejném sektoru, závislosti, kterou si dealer cíleně buduje ve svém klientovi, aby jej ve vhodné chvíli zcela ovládl.

Andrej Babiš nevlezl do čínského otvoru dostatečně hluboko!
Jiří X. Doležal 25. prosince 2018 • 21:24

Andrej Babiš nevlezl do čínského otvoru dostatečně hluboko!

Současně bude s dvacetiletým odstupem zřetelné – a jen obtížně pochopitelné –, že jsme nevyužili potenciál hospodářského růstu k vyřešení velkých investičních dluhů v oblasti infrastruktury, energetiky a obecných strukturálních reforem. Ne, nebude to v tomto ohledu nijak výjimečný rok, spíše se řekne: Vláda namísto skutečného investičního plánu jezdila po republice, slibovala milióny na zbytné sportovní haly, z evropských dotací se stavěla nesmyslná konferenční centra, a přitom kolabovala doprava v jednotlivých městech i mezi nimi, odsouval se problém nových jaderných bloků, do černé díry zdravotnictví se sypaly další miliardy a před blížícím se kolapsem důchodového systému se zavíraly oči. Tak jako v letech předchozích.

Kdo chce moc…

Do kapitoly o politických kuriozitách se zapíše rozklad důstojnosti prezidentského úřadu vedeného Milošem Zemanem, jenž podruhé zvítězil v přímých volbách. Po nich ukázal, že už mu je všechno jedno. Jeho protivníci si pak při každé další kauze mysleli, že většího dna už nemůže dosáhnout; po čase byli vždy znovu překvapeni, že se spletli. Nebývale rozdrobená opozice v roce 2018 stále doufala, že porazí Andreje Babiše konvenčními zbraněmi. Neuvědomila si ale, že se časy změnily – a že to, co stačilo k rezignaci a celospolečenské ostudě o několik let dříve, dnes naopak přivábí další voliče.

Premiér Babiš si naopak uvědomil, že jeho jedinou šancí na cestě za ještě větší mocí je postkomunis­ticky nostalgický, euroskeptický volič. A tak poté, co jim vyloupil voličské banky, začal pracovat na sloučení s troskami obou kdysi velkých levicových stran – sociální demokracie a komunistů. Pustil se do riskantního podniku a spoléhal na štěstěnu, jež ho až dosud provázela. Zapomněl při tom, že kdo chce moc, často nemá nic, a že žádný strom neroste do nebe.

Autor je politolog a historik

Vánoční projev: Je Zeman mentálně schopen zastávat funkci prezidenta?
Jiří X. Doležal 26. prosince 2018 • 17:41

Vánoční projev: Je Zeman mentálně schopen zastávat funkci prezidenta?

V Evropě se rodí méně dětí, než je potřeba k zachování populace. Stav vyrovnává…

STANISLAV BALÍK


Klíčová slova: komentáře, Česko, politika



Kurzy měn
25,550
22,460
28,910
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější