Nejsem příznivcem spikleneckých teorií. Zvláště ne těch, ve kterých je mi přidělena role užitečného idiota. Takže třeba nevěřím, že listopad 1989 byl předem domluven někde na ústředí KGB v Moskvě, a to včetně zvolení Václava Havla prezidentem.
Divoké teorie o pravém pozadí některých dějinných zvratů nebo událostí předpokládají, že jejich příjemce má nedostatek informací a bujnou fantazii. A navíc, realita povětšině bývá mozaikou více či méně nudných příčin a souvislostí. Jako třeba to, že socialismus sovětského typu se ekonomicky vyčerpal, obyvatelstvo ztratilo zbytky víry, že diktatura proletariátu mu může, byť někdy ve vzdálené budoucnosti, zajistit materiální blahobyt, a tak se celý koncentrák marxismu-leninismu zhroutil jako domeček z karet.
Jistě, vítězové mohli být k poraženým méně velkorysí a zakázat třeba komunistickou stranu. Ale proč? Přelilo by se snad její voličstvo k demokratům? Zkušenosti zemí, v nichž se o to pokusili, jsou průkazně negativní. Pokud ovšem věříme, že se Václav Havel už před Listopadem dohodl s nějakými tajemnými kágébáky na převzetí moci po zhroucení socialismu, můžete věřit taky tomu, že se v roce 1938 domluvil Adolf Hitler s Edvardem Benešem, že po porážce nacismu nebude bránit přijetí Benešových dekretů a vyhnání sudetských Němců z Československa.
Náš premiér Andrej Babiš podobným teoriím ovšem věří; před časem se nechal slyšet, že celý Listopad, včetně výměny Husáka za Havla, byl dopředu domluven. Kdybychom byli jako on, klidně bychom tedy mohli předpokládat, že v Moskvě kromě nejvyšších personálních rošád domluvili i generální pardon pro estébáky, kteří pracovali v zahraničním obchodě. Ty nechá nová moc podnikat, využívat starých kontaktů při budování soukromého byznysu a nakonec i zakládat politická hnutí proti korupci v politice.
Ani to se mi ovšem nezdá, přestože si můžu při každém Babišově veřejném vystoupení vykroutit hlavu, že něco takového musí být bílý kůň a výsadek temných sil, majících jeho prostřednictvím jediný cíl – rozvrátit náš polistopadový režim od základů.
Proto jsou mi také cizí teorie vycházející ze známého hesla „cui bono“, tedy v čí prospěch se všechno to aktuální antibabišovské hnutí vlastně spustilo. Jsou za ním byznysové zájmy při plánované dostavbě Temelína? Nebo jej chtějí svrhnout příznivci Istanbulské smlouvy a globálního paktu o migraci? Nebo… nebo to je vlastně jedno.
Celá kauza je totiž jednoduše kriminální povahy; fakta provázející podezření z porušení dotačních pravidel při stavbě Čapího hnízda jsou snadno dohledatelná i z otevřených zdrojů, včetně všech lží, kterými je opentlil hlavní podezřelý – stíhaný předseda české vlády. A že do všeho zatáhl svoji nejbližší rodinu a blízké lidi? To vypovídá o jeho charakteru, nikoli našem.
Jestli se v tomto směru dá mluvit o spiknutí, tak jen o spiknutí všech špatných vlastností jednoho mocichtivého bezskrupulózního politického a podnikatelského megalomana. A že jich bohužel není málo.
Text vyšel také jako editorial tištěného Reflexu č. 46/2018.
