nahoru

Problém pro Agrofert? Tlak na omezení zemědělské chemie roste

PETR HAVEL23. září 2018 • 12:10
Předseda hnutí ANO a premiér Andrej Babiš
Předseda hnutí ANO a premiér Andrej Babiš
• foto: 
Blesk / Jakub Poláček

Nejlukrativnější byznys holdingu Agrofert čekají podle všeho v nedaleké budoucnosti krušné chvíle. Důvodem je rostoucí a oprávněný tlak veřejnosti na zásadní omezení používání zemědělské chemie. Jedním z výsledků je zákaz plošného používání glyfosátu v našem zemědělství od počátku příštího roku.

Glyfosát je přitom účinnou látkou prostředků používaných k likvidaci plevelů, takzvaných herbicidů, a třeba u nás se tato látka podílí na chemizaci půd téměř jednou třetinou. Jen loni se v našem zemědělství spotřebovalo 750 000 litrů této látky, a to i přesto, že se jeho spotřeba snížila v posledních pěti letech skoro o třetinu. Nejde ale jen o glyfosát, respektive Roundup, jehož je glyfosát onou účinnou složkou. Spektrum zemědělské chemie je mnohem širší a kromě herbicidů zahrnuje především pesticidy, insekticidy (prostředky k hubení hmyzu), a chemická hnojiva.

Taková roční spotřeba prostředků na ochranu rostlin se v ČR pohybuje kolem 12 500 000 kilogramů ročně, hnojiv pak kolem 130 kilogramů na hektar. To samozřejmě pro zemědělce představuje náklady, a také proto využívání těchto prostředků sami dobrovolně omezují - v bohatších zemí EU je většinou jejich spotřeba ještě vyšší než u nás.

Babiše se nebojím. Děláme na kauze, která může znamenat jeho politický konec, říká …

Zemědělská chemie je ale především představuje velmi dobrý byznys pro Agrofert, který je v ČR jejím dominantním výrobcem a distributorem. V tržbách za loňský rok přitom představovala pro Agrofert zemědělská chemie více než 40procentní podíl, konkrétně téměř 63 miliard korun. I když se přitom tržby Agrofertu loni meziročně v této oblasti mírně zvýšily (ne však zisk), lze do budoucnosti očekávat v této oblasti postupný útlum odbytu, tržeb i zisků. Omezení používání glyfosátu je totiž podle všeho jen začátkem procesu cíleného a zákony vyžadovaného snížení zatížení zemědělských půd i zdrojů pitné vody pozůstatky chemických přípravků.

Jejich koncentrace v půdě i v povrchových a podzemních vodách neustále roste a i přes regulace ještě patrně poroste, neboť pozůstatky takových látek pronikají například do podzemních vod 10 až 20 let. Rozhodující ale je, že chemie aplikovaná na pole zabíjí půdní mikroorganismy, jejichž činností se zvyšuje schopnost krajiny zadržovat vodu. Jinými slovy, používání chemických látek na polích zvyšuje rizika sucha i povodní.

Nejhorší sucho je tam, kde Češi nejvíc likvidovali rybníky. Navíc se s nimi většinou…

Díky kontaminaci zdrojů pitné vody ale také přispívá k ohrožení lidského zdraví. Maximálně přípustné limity dusíku a fosforu ve vodě se sice stále zpřísňují (v naší zemi i nad rámec předpisů EU), to ale vede k zavádění nových, moderních a finančně nákladných technologií k čištění a úpravě vod a ve výsledku k růstu cen vodného a stočného. Povolené limity jsou sice nepatrné, ale řada látek se samozřejmě v lidském organismu při opakované konzumaci koncentruje, a v současné době nikdo neví, za jak dlouho přesáhne taková koncentrace určitou, dnes neidentifikovatelnou kritickou hranici.

To vše jsou důvody k postupnému omezování (nejen) zemědělské chemie - procesu, který bude nepochybně nabírat stále větší dynamiku. Jak se s tím popasuje firma našeho pana premiéra, je docela příhodnou otázkou.

Češi jsou nešťastní, proto jsou zlí a volí Babiše. Vím, jak to změnit, tvrdí politický…
Co by se stalo, kdybychom přijali 50 syrských sirotků?
Dominik Landsman 18. září 2018 • 13:56

Co by se stalo, kdybychom přijali 50 syrských sirotků?

PETR HAVEL




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,810
22,500
29,360
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější