Pár dnů po skončení starého roku, jak jsou k dispozici čísla, je jasné, že hnutí ANO ve svých volebních slibech nelhalo. Prostě to zařídili, že bude líp. Alespoň ministrovi financí a jeho koncernu - ale o to přece šlo!
„Ten má dost, ten už nepotřebuje krást!“, bylo oblíbené předvolební heslo prosťáčků, kteří odevzdávali své hlasy ve volbách Agrofertu a jeho majiteli. Zveřejněná čísla ukazují, že to heslo bylo opravdu hloupé a že to Babiš sice zařídil, ale ne pro občany této republiky. Pan velkouzenář si to zařídil pro sebe a své firmy.
Vzhledem k tomu, že je všeobecně známo, že dotace křiví ekonomiku, nešetří naše vláda při dotování dokonce ani velkých podniků. Státní dotace směrované do mlékáren, masokombinátů, konzerváren, pekáren a výroben krmiv pro dobytek zaměstnávajících 250 až 750 lidí jsou evidentně úplný nesmysl. Neomarxismus v ekonomické praxi. Přesto i na tomto nesmyslu dokázal pan ministr vydělat.
Jak píše Ekonom: "Před Babišem" dával stát potravinářům na dotacích ročně kolem sto třiceti milionů korun. V roce 2015 suma se to navýšilo na více než 200 milionů, a konečně v loňském triumfálním roce dosáhly dotace velkým potravinářským firmám na 396 milionů. Necelých sto čtyři milionů korun pak v rámci těchto dotací směřovalo na dotování pana ministra, tedy do jeho Agrofertu. Nejvíce získaly Kostelecké uzeniny (devatenáct mega), pekárny Penam a Vodňanská drůbež, každá osmnáct milionů.
Celá causa by měla být poučením pro fungování našeho státu i pro média. Při každé další větší dotaci, zvýhodnění či ochraně nějakého průmyslového či zemědělského odvětví, které se bude ve vládě projednávat, by mělo být od samého počátku jasné a pregnantně vyčíslené, kolik z té dotace půjde Babišovi do Agrofertu. Výrazně to prospěje transparentnosti naší ekonomiky a pan ministr bude mít ve svých příjmech skrze dotace a subvence pořádek už od samého počátku. On totiž přece, jak je všeobecně známo, nekradně. On totiž čerpá.
