Koryto za pár hlasů aneb Senátory v Česku volí již jen parta „vycepovaných“

"Rekordman" Radek Sušil. Ke zvolení do Senátu mu stačilo méně než 10 tisíc hlasů.

"Rekordman" Radek Sušil. Ke zvolení do Senátu mu stačilo méně než 10 tisíc hlasů. • Zdroj: ČTK

Jiří Štefek
Diskuze (0)

Čtěte Reflex v Googlu přednostně

Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Nezájem o volby do Senátu se prohlubuje. Před dvěma lety přišlo ke druhému kolu voleb do horní komory parlamentu méně než 17 procent voličů. Padne letos další černý rekord?

Když v sobotu 18. října 2014 rozpečetili členové volebních komisí urny s odevzdanými hlasy do druhého kola senátních voleb, mohli se zaradovat a začít si plánovat další program na volný zbytek odpoledne, s nímž původně ani nepočítali. V jednotlivých urnách totiž bylo tak málo odevzdaných hlasů, že je měly jednotlivé okrsky sečteny za pár desítek minut.

„Rekordmanem“ se tehdy stal volební obvod č. 75 Karviná, v jehož 115 okrscích přišlo svého senátora v druhém kole vybrat 9743 voličů (z 93 272 oprávněných) a volební účast tak dosáhla 10,45 procenta. Vítěznému Radku Sušilovi z ČSSD tak ke zvolení a šestiletému mandátu v Senátu stačilo pouhých 6066 hlasů. Konečný protokol s volebním výsledkem tohoto volebního obvodu byl vyhotoven v 15:27, tedy pouhých 87 minut po uzavření volebních místností!

Celá Česká republika tentýž den dopadla jen o něco lépe. Ke druhému kolu senátních voleb přišlo 476 102 lidí a volební účast dosáhla 16,69 procenta, což bylo nejméně v dosavadní historii Senátu. Černý rekord z roku 2012 (účast ve 2. kole 18,6 procent voličů) vydržel jen dva roky a poroučel se do propadliště dějin.

Je Senát zbytečný luxus?

Za pár dní se v České republice konají další volby do Senátu a člověku se na jazyk krade otázka, zda bude tento propad zájmu o volby do Senátu pokračovat i letos a zda je možné, že ke 2. kolu voleb přijde opět méně lidí, například jen 15 procent? Ruku v ruce se k tomu přidávají další otázky typu zda je Senát vůbec potřebný, zda to není zbytečný luxus a hezká zašívárna pro nepotřebné či vysloužilé politiky anebo zda by volby neměly být povinné a tedy vynutitelné sankcemi? Vždyť na jejich konání a platy volebních komisařů erár vyhodí stovky milionů korun…

Když se podíváme do minulosti a podrobně prostudujeme trendy ve volebních statistikách na webové stránce www.volby.cz, lze usuzovat, že nás nečeká žádná sláva a zástupy voličů ani letos. Volby do Senátu (ať už 1. či 2. kolo) byly v minulosti vždy spojeny s volbami do komunálních či krajských zastupitelstev. Ačkoliv se těmto volbám – poněkud nepochopitelně – hanlivě říká „volby druhé kategorie“, byly vždy paradoxně zárukou toho, že k nim nějací voliči skutečně přišli a dali zároveň svoje hlasy i do senátních uren. Hlasování v druhém kole, které už pak se žádnými volbami spojeno nebylo, dopadlo vždy katastrofálně.

Kandidáti nenabízí nic

Z historických dat je patrné, že více lidí chodilo volit do Senátu v roce, v němž se volilo i do obecních zastupitelstev (v letech voleb do krajů to bylo vždy méně). Z dnešního pohledu je takřka nevídané, že například v roce 2010 přišlo k prvnímu kolu senátních voleb 44,59 procenta voličů. Ale už o dva roky později, kdy se společně s třetinou Senátu volilo i do krajů, to bylo o plných 10 procent voličů méně a ke druhému kolu v tomtéž roce jen 18,6 procenta voličů. Letos jsou krajské volby spojeny s prvním kolem senátních voleb, volební účast u kola druhého zaručí asi jen přízeň všech svatých.

V letošních volbách se o 27 křesel v Senátu uchází celkem 233 kandidátů. Nechybí mezi nimi ani řada známých tváří ze showbyznysu, ačkoliv takřka nikdo z nich se o politiku dosud nezajímal. Z většiny předvolebních hesel je zřejmé, že kandidáti ztrácí kontakt s řadovým občanem a jeho vnímáním politiky jako veřejné služby a tlučou do nich bezobsažné fráze, které v mysli ani paměti dlouho nezůstanou. V nabídce není nic kvůli čemu by měl člověk vstát o víkendu z gauče a jít do své volební místnosti zvolit si svého senátora. Udělá to tak jen zlomek lidí.

Budou to lidé vycepovaní minulým režimem s vědomím toho „že volit se musí“ a nebo kovaní straníci a jejich rodiny, které to mají jaksi shůry nařízeno. Na to, že ve hře jsou dosti vysoké ústavní funkce a prostřednictvím zákonů spoluovlivňování životů nás všech, to je dosti žalostné vysvědčení.

Začít diskuzi

Články z jiných titulů