Ilustrační snímek

Ilustrační snímek Zdroj: Profimedia.cz

10 věcí, které ještě nejsou zdaněny. A měly by být

Zdá se nám, že daní už máme příliš. Přesto nestačí. Státní rozpočet je v deficitu už celou generaci. Přitom je tak snadné zdanit něco nového. Tady je deset doporučení, která rozhodně stojí za zvážení.

1. Daň z prdu

Prdy obsahují oxid uhličitý a metan, což jsou skleníkové plyny. Jejich zdaněním bojujeme s globálním oteplováním. Prdí každý, nikdo se zdanění nevyhne, bude to spravedlivá daň.

Daň z prdění v roce 2003 téměř zavedl Nový Zéland. Vztahovala se na zemědělská zvířata — právě kvůli vypouštění metanu. Ročně měla vynést skoro 10 miliónů dolarů. Nakonec farmáři donutili politiky návrh stáhnout.

2. Daň z oken

Kdo má hodně oken (případně velkou plochu oken), je bohatý a měl by platit vyšší daně. Kdo má hodně oken, má nejspíš hezký výhled a to také není zadarmo. Daň z oken přinese větší spravedlnost.

O zavedení daně z výhledu uvažovali politici ve Velké Británii začátkem hospodářské krize v roce 2009. Čím hezčí okolí, tím vyšší daň. Za tímto účelem bylo posouzeno několik miliónů domů. Daň v závislosti na počtu oken se v Británii vybírala v 18. a 19. století.

3. Daň z dostupnosti

Máte to někam blízko? Pak byste měli být solidární s těmi, kdo to mají daleko. Kdo to má blízko, šetří čas. Čas jsou peníze. A ty patří do státního rozpočtu.

O dani za dostupnost hromadné dopravy se uvažovalo i v Praze v roce 2012. Hledal se totiž další zdroj financování pro Dopravní podnik.

4. Daň z moči

Kdo hodně čurá, hodně pije. A pít hodně se nemá. Alkohol je nezdravý a voda vzácná. Tou se navíc splachuje. Tomu by se mělo zabránit. Navíc pije každý, takže to bude spolehlivý příjem rozpočtu.

Daň z moči zavedl římský císař Vespasianus — on ovšem zdanil koželuhy, kteří využívali moč z veřejných záchodků. Evropská unie nám chce znepříjemnit močení omezením velikosti nádrže u záchodu. Některá americká města mají dokonce daň ze splachování.

5. Daň ze slunečních paprsků

Že máme přes den světlo zadarmo, není normální, a navíc to omezuje poptávku po úsporných žárovkách, čímž zanikají „zelená pracovní místa“. Nemluvě o tom, že nadměrné využívání slunečních paprsků není ani zdravé.

Daň ze slunce loni posvětila španělská vláda. Daň míří na domácnosti, jež si vyrábějí elektřinu solárními panely a samy ji spotřebovávají.

6. Daň z osamělosti

Kdo je sám, nepotřebuje moc peněz, ještě by dělal kraviny. Navíc bydlet sám v bytě a mít auto jen pro sebe je neefektivní, neekologické a neetické.

V Sovětském svazu existovala po dobu 50 let daň z bezdětnosti. Vztahovala se na muže od 20 do 50 let a ženy od 20 do 45 let, kterým se zvýšila daň z příjmu o šest procentních bodů. Podobný zákon platil i v Polsku a Rumunsku. V Missouri musí každý rok svobodní muži od 21 do 50 zaplatit na daních dolar navíc. U nás vláda pro bezdětné zvažuje vyšší sociální odvody.

7. Daň z orálního sexu

Orální sex se může zdanit pomocí protikuřáckého zákona. Kouření je prostě špatně.

Zákaz orálního sexu platí i v několika státech USA.

8. Daň ze zdraví

Nekašlete? Nemáte rýmu? Jste v dobré kondici a roky jste nebyli u doktora? A to se vám zdá spravedlivé? Každý, kdo neměl v předchozím roce diagnostikovanou žádnou nemoc, by měl být dodatečně solidárně zdaněn.

V americkém státě Washington předloni zavedli novou daň, jež mimo jiné zahrnuje i různé wellness služby, například posilovny. Být zdravý se nevyplatí.

9. Daň z 29. února

Den navíc přece nemůže být jen tak zadarmo. Navíc přestupný rok je jednou za čtyři roky stejně jako řádné parlamentní volby. Ty něco stojí a je třeba je financovat. Ještě k tomu dělá 29. únor nepořádek při určování dne daňové svobody. Protože podle tohoto konceptu platíme na stát v první části roku, a tak den navíc způsobuje pocit, že den daňové svobody přichází dřív. Zdanění přestupného dne tuto neplechu narovná.

10. Daň z daně

Platit daně něco stojí. Samy se jen tak nezaevidují a nepřerozdělí. Každý, kdo platí daně, by z nich měl odvést daň. Platit by přitom mělo následující univerzální pravidlo: Čím vyšší daň, tím vyšší daň.

Hrubý příjem lidí se dělí na dvě části: čistý příjem a daň. Čistý příjem je dál daněn (DPH, spotřební daň, daň z nabytí nemovitosti atd.), kdykoliv si něco koupíte. Proč by daně měly být bez zdanění?