Sociální demokracie zaznamenala úspěch na poli vnitrostranické demokracie. Jejího korespondenčního referenda se zúčastnilo přes 11 tisíc členů, což představuje těsnou většinu členské základny. Členové v referendu podpořili všechny tři návrhy, o kterých se hlasovalo. ČSSD se tak konečně stává opravdu demokratickou stranou.
Se sociální demokracií nemusíme souhlasit, ale tohle referendum se jí povedlo. Málokdo asi čekal, že účast bude přes 50 procent. Členové schválili velkou většinou návrh, aby o sestavování kandidátních listin rozhodovali členové v primárkách. Dále schválili (tentokráte ale jen těsnou většinou), aby na kandidátkách bylo aspoň 40 procent osob opačného pohlaví. A nakonec souhlasili i s tím, aby ČSSD navrhla zákon, který by omezil kumulaci placených veřejných funkcí.
Odsouhlasením primárek se ČSSD stává moderní stranou. O kandidátkách do zastupitelstev obcí a krajů, o kandidátech do Senátu i Poslanecké sněmovny budou hlasováním rozhodovat všichni členové strany. U většiny našich stran dosud o kandidátkách rozhodují jen úzké skupiny stranických vedení a politika se tak často stává odtrženou od mínění členů a někteří lidé si mohou místa na kandidátkách „kupovat.“ Primárky jsou přímou demokracií v praxi.
Primárky jsou běžné třeba ve Spojených státech, kde se nejprve svádí boj uvnitř stran, a to i mezi registrovanými příznivci, a teprve pak jdou strany se svými kandidátními listinami do voleb. V České republice zatím primárky využívají jen menší, spíš nové strany.
Na kandidátkách ČSSD bude muset být aspoň 40 procent žen, nebo 40 procent mužů. ČSSD si tak stanovila „genderové kvóty“. Nutit ženy do politiky kvótami se nám může zdát jako hloupost, ale jestli si to sociální demokracie stanovuje jen sama pro sebe a nenutí k tomu zákonem ostatní, může nám to být jedno. Ministr Jiří Dienstbier by tak konečně měl opustit bláznivou myšlenku stanovit zákonem kvóty všem stranám. Ať si to každý dělá podle svého, stejně jako sociální demokracie.
ČSSD svým referendem učinila průlom v české politice. Měla by se stát vzorem pro ostatní strany, které jsou často spíš totalitně řízenými „firmami“. Za uspořádání referenda si proto zaslouží potlesk i od svých názorových oponentů.
