Kontrasty doby: Pavel varoval před ruskou hrozbou, Okamura o ní neví a Babiš útočí na Evropu
Prezident Petr Pavel ve svém projevu v OSN varoval před rostoucí ruskou agresivitou a vyzval k reformě OSN i dodržování mezinárodního práva.
Vláda Andreje Babiše čelí kritice USA kvůli škrtům v rozpočtu na obranu a nedostatečnému plnění aliančních závazků.
Zatímco Babiš kritizuje Evropu za nedostatečné mírové úsilí a útočí na její integritu, Rusko jakákoli mírová jednání odmítá.
Na zasedání Valného shromáždění OSN odcestovali prezident Petr Pavel a ministr zahraničí Petr Macinka a patří už ke koloritu doby, že každý svým letadlem. Zatímco prezident vystoupil na plénu se zásadním projevem, o Macinkových výstupech není nic známo.
Whitakerův kartáč
Dlužno dodat, že Macinka dorazil do New Yorku v nepříznivé konstelaci. Krátce předtím s velkou ostudou vyplísnil Babiše americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker kvůli nedostatečným výdajům na obranu.
„Je zklamáním vidět, že Česká republika neudělala větší pokrok směrem ke splnění haagského závazku v oblasti obrany. Očekáváme, že naši spojenci zvýší své úsilí,“ sdělil Babišovi Whitaker na pražském summitu Mezinárodního institutu strategických studií.
Na tom se ukazuje, jak směšné a nevěrohodné je holedbání Babiše a Macinky, jak vše díky svým kontaktům za oceánem vysvětlí Donaldu Trumpovi. Žádné výmluvy nikoho nezajímají. Spojenci očekávají, že každý, kdo na aliančním summitu v Haagu podepsal závazek postupně zvyšovat výdaje na obranu, to myslí vážně.
Česká republika mohla i po loňském zpřísnění pravidel splnit původní závazek dvou procent HDP na obranu už letos. Babišova vláda však škrtla v rozpočtu obrany 21 miliard korun, takže její výmluvy jsou falešné. Nesplní je ani příští rok, jelikož v rozporu s čerstvými zkušenostmi započítává do obranných výdajů desítky miliard na infrastrukturu s velkou nejistotou, co bude uznáno.
Pavel proti ruské agresi
Nedalo se očekávat, že Macinka tento spor za oceánem vyřeší. Na to nemá žádnou váhu a ani se o to nepokoušel. Jeho účast na shromáždění OSN byla zcela okrajová a za povšimnutí stálo jediné, že se zdržel obvyklé konfrontace s Hradem.
Pavel naopak zaujal vystoupením, kde pojmenoval zásadní hrozby současnosti. Zdůraznil potřebu dodržování pravidel a mezinárodního práva s primární odpovědností velmocí. Podpořil reformu OSN, jejíž význam je paralyzován vety Ruska a Číny v Radě bezpečnosti. Varoval i před nekontrolovaným vývojem umělé inteligence.
Z Pavlova projevu lze hlavně vypíchnout nápadnou rozdílnost aktuálních postojů prezidenta a premiéra, nemluvě o předsedovi sněmovny Okamurovi v čele proruského výsadku SPD. Pavel se ostře vymezil proti ruské agresi a vyzval Čínu k větší odpovědnosti za ukončení války na Ukrajině.
„Riziko každým dnem roste. Agresivita Ruska představuje přímou hrozbu pro bezpečnost Evropy,“ varoval prezident. Bezprostřednost této hrozby názorně ilustroval nedávným ruským pokusem o dronový útok na lipském letišti v Německu.
„Je nezbytné, aby Rusko stále více pociťovalo náklady své agrese. Zároveň musíme podporovat seriózní diplomatické úsilí. Diplomacie je nejdůležitější nikoli mezi přáteli, ale mezi protivníky,“ uvedl dále prezident a vyzval k většímu úsilí předcházet světovým konfliktům.
Impotentní Evropa?
Pavlův projev byl stručný a jasně zařaditelný. O to více s ním kontrastuje neústrojné tlachání premiéra Babiše. Rozmáchl se na výše uvedené bezpečnostní konferenci v Praze, ale i v následných rozhovorech. Vytáhl znovu orbánovský slovník poplatný strategii Kremlu, který používal v prezidentské kampani.
Premiér vytkl podobným konferencím, že na nich neslyší slovo „mír“. Západní země se podle něj příliš soustředí na vojenskou sílu a diplomatické porozumění je téměř tabu. „Cesta, po které se svět aktuálně ubírá, nevede k bezpečnosti, ale vede přímo branami pekelnými.“
Babiš lže, protože mírová jednání na americko-ruské úrovni probíhají, i když jsou neúspěšná. Projevuje však tolik drzosti, že z neúspěchu obviňuje Evropu. „Evropa nechce jednat o míru. Všichni mluví jen o válce. Nechceme přece třetí světovou válku. Budu bojovat za to, aby skončila ta strašná válka. Ta impotence Evropy je strašná,“ rozohnil se na Nově.
Jak bojuje Babiš za světový mír? Prázdnými výzvami, které nemají jiný dopad než pro využití kremelské propagandy jako příklad nejednotnosti Západu. Evropa má jistě co dohánět a udělala v minulosti řadu strategických chyb, ale současné útoky na její integritu nahrávají hlavně zájmům Kremlu.
Babiš tím jen odvádí pozornost od svých domácích problémů. Sice náhle objevil ruskou hybridní hrozbu, ale jeho koaliční partner SPD o ničem neví. Do premiérovy žlučovité nenávisti vůči Evropě se promítá i postoj Evropské komise k jeho nevyřešenému střetu zájmů, který může způsobit vážné komplikace jeho rodinnému holdingu Agrofert.
Mír podle ruských not
A jak je to s mírem na Ukrajině ve skutečnosti? Putinův mluvčí Dmitrij Peskov ještě před Valným shromážděním OSN prohlásil, že „neexistují žádné předpoklady pro přechod k mírovým jednáním“.
Tuto pozici následně potvrdil ministr zahraničí Sergej Lavrov, který odmítl Trumpovy výzvy k ukončení bojů a nastolení příměří. „Nebudeme dělat pauzu v naší speciální vojenské operaci. Evropa chce zajistit pauzu, aby ji mohla využít k zásobení Ukrajiny zbraněmi.“
Tím je řečeno vše. Putin si představuje jen taková jednání o míru, která se odehrají podle jeho not. Nechce se věřit, že by byl premiér Babiš tak těžce dezorientovaný a tyto souvislosti nevnímal. Sám se stává hybridní hrozbou.
