Otakar Zmítko oslavil v Haló novinách Lenina, profesionálního revolucionáře, který nařizoval popravy bez soudu a další teror. Komunisté jsou pořád stejní.
S. Zmítko, kdysi snad "předseda Ústřední revizní komise KSČM", se rozepsal: "Dnes je tomu sto třicet pět let, co spatřil světlo světa Vladimír Uljanov, později známý pod jménem Lenin. Šlo a stále jde o jednu z nejvýznamnějších postav světových dějin a přesto, že dnes se mocní pokoušejí toto jméno nejen znevažovat, ale i odsunout do zapomnění, nedaří se jim to."
Pak následuje slzotvorná historka, která trochu připomíná povídky o Leninovi, co jsme četli česky i rusky v našich čítankách na záladní škole. Pohádku cituji z Haló novin v celém rozsahu, každého slova škoda: "Bylo to kdesi v Německu, kde pisatel na zeď napsal: 'Ať žije Lenin!' Mocní tehdy dělníkům nařídili ho smazat. Dělníci přišli a přetřeli ho barvou. Přesto dále prosvítal a dál volal své 'Ať žije…' Poslali nové dělníky. Ti přetřeli zeď zcela jinou barvou, přesto nápis, poněkud slabý, bylo možné rozeznat. Noví dělníci pak do zdi odsekali písmena Lenin. A výsledek? Museli zbořit zeď, ale ani pak jméno nezmizelo. Bylo na cihlách, které bylo možné sestavit kdekoli. A tak se zřejmě i stalo."
Lenin se tedy vtělil i do cihel, to je dost postatné sdělení. To by měl mít na paměti každý buržoasní element, kdyby si chtěl za své peníze postavit dům, nebo kulak, až bude stavět chlívek. Bude lepší každou cihlu za pomoci CIA prohlédnout, jesti v ní není Vladimír Iljič.
Zlí mocní
S. Otakar Zmítko pokračuje v analýze dočasných problémů leninismu: "Noví mocní, kteří ovládají naši zemi, by Leninův odkaz chtěli zničit anebo alespoň pomluvit... Jenže čas od času je třeba připomenout to či ono z minulosti, i třeba návrh Dekretu o míru, jenž beze sporu ovlivnil konec první světové války... Říjnovou revoluci, jež ovlivnila revoluční hnutí nejen v Evropě, vypuštění Finska z 'ruského područí', jeho přístup k budování nové moci i k udržení výsledků revoluce přesto, že na nový režim útočili desítky zemí světa a všemožní vůdci tlup. Leninův génius dokázal i pak vyvést zemi z problémů, a když pak Sovětský svaz - zcela vyčerpán a zpustošen s miliony mrtvých, jež byly pohřbeny na hřbitovech i kdesi v polích - přežil, začal žít a stal se příkladem pro další země, hnutí, jež chtějí sociální spravedlnost a dobrý život pro všechny, aby peníze nebyly rozhodujícím faktorem."
Klíčová věta je: "Neřešme, co přišlo potom. Byly úspěchy i chyby. Někdy malé, jindy veliké... Jméno Lenin je tedy nezničitelné."
Tedy jen pro připomenutí. Lenin byl profesionální revolucionář, který za "děsného" vládnutí carismu skončil jen ve vynanství, kde si hezky četl a nijak zle se mu nedařilo. Měl byt a pronajal si patnáctiletou služku. O tom si v SSSR mohl političtí odpůrci nechat jen zdát. Nesnili by dlouho, miliony jich přišly o život lágrech. Lenin u moci nechtěl mír sám o sobě, pořeboval zneutralizovat Německo, aby jeho převrat přežil. Sám byl člověk, který stálí za nařizováním poprav bez soudu, ne za konkrétní viny, ale za příslušnost k nějaké sociální skupině.
Pořád totéž
Socialistické Rusko může být sotva příkladem pro druhé země. Bylo a vždy zůstalo zaostalé. Platí to dodnes. Stálo na vojenské moci, otrocké práci a vývozu surovin. Na tom nic nemění ojedinělé výkony ruských vědců. Žilo to, co mělo strategický význam a také se myšlenky hodně kradly ze Západu - od atomové bomby až po konstrukci velkých bombardérů.
Ale je dobře, že Leninovu věčně živou mumii někdo z komunistů připomíná. Aspoň vidíme, jak jsme na tom. Tedy jak oni jsou na tom Stejně jako vždycky. Tak jen aby teď obrozený ÚSTR tu totalitu nějak nečernobíle dál zkoumal. Ono na tom Leninovi nebylo všechno špatné. A Michal Uhl by mohl najít nějaké světlé body v každodenním životě v době Klementa Gottwalda. On už se toho někdo ujme.
