KSČM

KSČM Zdroj: profimedia.cz

JAN JANDOUREK: Komunistická zombie se má zase k světu

KSČM se podle průzkumů stala druhou nejsilnější politickou stranou. Přitom strana sama je stará, pasivní a historicky zkompromitovaná. Pětině lidí to ale nevadí.

Pokud budou volby brzy, vypadá to na pořádný výprask pravice a tím nejpráskanějším psem bude ODS. Shodují se na tom všechny průzkumy. CVVM ve svém volebním modelu (zahrnuje jen lidi, kteří k volbám chtějí jít, dává ČSSD 35 procent, KSČM 18, 5, TOP-09 17 a ODS 13 procent. Lidovci dosáhli na 5,5, což by je vrátilo do Sněmovny. A takhle to vypadalo v první polovině června ještě před pádem vlády, takže se ještě máme na co těšit.

SANEP má podobná čísla, ta jsou nasbíraná od 4. do 10. července podobná. Pravda, data sbírá jinak - přes internet, takže by to trochu mohlo nahrávat pravici a městům a mladším, ale vypadá to podobně. Jde o průzkum preferencí, vyjadřují se tedy i lidé, co k volbám ani jít nechtějí. ČSSD 27, 2, KSČM 17,5, SPOZ 7 procent. ODS má už jen 8 procent a Topka 9,2, lidovci 7, 1.

Komunisté mohou být spokojeni

Co to znamená? Pád ódéesky, posílení TOP 09 a celkově úpadek pravice. Ozve se pochopitelně pár lidí, kteří řeknou, že u nás stejně žádná autentická pravice není, že česká pravice je to, co na Západě sociální demokracie a naše sociální demokracie jako jinde komunisté. O těch by bylo lepší nemluvit, jenže o nich mluvit musíme, když jsou najednou druhou nejsilnější stranou

Bývalá vedoucí síla našeho lidu může být spokojena. Od posledních voleb jim sice čísla taky hezky skáčou, od minima 9 až do 22 procent, ale že by jim hrozil zánik, to ne. Proč to tak je?

Autor tohoto článku už před lety v MF DNES napsal, že komunisté jsou hynoucí strana bez budoucnosti a že už skončili. Pokud jde o nějaké velké ideje, tak to už skutečně skončili, jinak ale připomínají pověstných pět babiček v kostele. Přijdete za dvacet let a pořád je tam pět babiček a pak zase za dvacet let a zase tam jsou.

Život z rozhořčení

Vysvětlení je v podstatě takové, že komunisté, byť to mají v názvu, ani neusilují o komunismus, ani nejsou normální strana. Komunismus vzdali už dávno, byť jejich mládežníci o něm ještě různým způsobem sní.

Před devíti lety mi řekl Josef Gottwald, tehdejší místopředseda pražské rady KSČM: „Pokud jde o tu společnost, ekonomika už bude tak výkonná, že nebude problém zajistit potřebné zdroje pro lidský život a nebude třeba pracovat osm hodin denně. Práce bude sloužit spíše k sebezdokonalení.“

Fakt je, že nejvýkonnější se zatím ukázal být kapitalismus, jen je potíž s tím, že nepotřebuje ke svému chodu tolik lidí, takže vytváří různě vekou vrstvu nezaměstnaných i nezaměstnatelných. Z rozhořčení nad tímto stavem i z frustrace nad osobním neúspěchem čerpají komunisté svých deset až dvacet procent, podle toho, jaká je zrovna konstelace a skvrny na slunci.

Nějaké ty výhody…

K tomu, že komunisté nejsou normální strana asi tolik, že nejdříve vznikli jako účelová organizace k uchopení moci v zemi za podpory cizí mocnosti.

Když se moci chopili, proměnili se v klientelistickou organizaci, která poskytovala úzké vrstvě svých členů velké výhody a širší vrstvě svých členů aspoň nějaké výhody. Po pádu režimu a úprku těch, kdo šli hledat pod různými hlavičkami výhody jinam, zbylo jádro těch, kteří mají velké výhody z demokratického politického provozu a obal obyčejných členů, kteří dostali platformu pro stařecké snění o minulých zlatých časech a o tom, že třeba nezasvětili život bludu.

To samozřejmě zasvětili a nejen bludu, ale také podpoře rozličných zločinů.

Nějak málo mládeže

Ale stejně jim tam něco nefunguje. V Haló novinách je teď (25. 7.) autor Roman Janouch smutný z toho, že na pokrokový festival mládeže letos přijede stokrát méně mládežníků než na katolický sraz mládeže s papežem.

„Zatímco v prosinci se na XVIII. Světovém festivalu mládeže a studentstva do ulic ekvádorské metropole Quita vydá nějakých maximálně 14 až 15 000 delegátů (z toho zahraničních ne víc než 9000), aktuální katolické dny mládeže v brazilském Riu očekávají až 2,5 milionu oveček. Těch mladých bude minimálně stonásobek prosincových vizionářů,“ píše s. Janouch.

To je na avantgardu budoucího světa skutečně dost málo. Vysvětlení ale autor našel. Lidé si hledají své ikony, kromě papeže třeba ještě britské královské mimino. Média je v tom ještě podporují. „Kdyby neexistovala dostatečná společenská objednávka, pak by nekonečný mediální brainwashingový scénář přece neuspěl. A poměr delegátů levicového festivalu ke katolickým dnům mládeže by nebyl tak fatální!"

To je kouzelné, lidé něco chtějí a média je v tom ještě podporují. Tak nějak tušíme, že podle komunistů by bylo ideální lidem vysvětlit, že mají chtít něco jiného a kdyby média na dotyčné vizi dost nespolupracovala, prostě by se už nějak přivedla k rozumu.

Bez iluzí

Ale nebudeme si nic namlouvat. Českou pravici nespasí a komunisty nezničí ani papež, ani král George. Jedni i druzí si za svůj osud mohou sami.

Pravici lze po výprasku, který utrpí, jen přát, aby našla lidi, kteří budou konečně schopni ukázat základní a historií ověřenou poučku kapitalismu, totiž že vždycky je něco za něco a je to tak správně.

Pokud někdo tvrdí opak, je kazatelem socialistických mytologií, sice roztomilých, ale dosud nikde nefungujících. Jen by ideologové měli pochopit, že všechno má míru. Že je správné platit u doktora, ale že každého naštve, když platit ve tři v noci na dětské pohotovosti. (To jen část za celek k psychologickému packalství české pravice.)

Chvíle v opozici by mohla pomoci. Jen se může stát neštěstí, že levice u moci bude teď tak zoufalá, že pravici trochu stoupnou preference a řekne si, že to vlastně dělá dobře.