Vidět a poslouchat premiéra a stále ještě šéfa ODS Petra Nečase, jak komentuje rozpad koalice TOP 09 a ODS v Praze, kde se z jeho partaje – přes dvacet let zdejší politické dominanty – stala během dvou dnů uražená a rozložená koaliční parta, bylo jako nechat si uštědřit SM lekci, aniž jste masochisty. Taky to ošklivě bolelo.
Nejdřív přišla premiérova rádoby vtipná slova o „hu-hu koalici“ TOP 09 a ČSSD, evidentně v narážce na počátky příjmení Tomáše Hudečka a Petra Hulinského, pražských politiků TOP 09 a ČSSD. A sakra: píše snad Nečasovi televizní vtipy Jana Nagyová, jeho méně vtipná „paní vrchní ředitelka“? Protože pak bych aspoň konečně pochopil, proč jí šetřivý Nečas už léta platí stejně velkoryse jako několik vysokých státních úřednic dohromady! Jeho televizní vystoupení jsou totiž také stále víc nějak hu-hu…
Což mě vede k obsahu jeho slov. My, Pražané, jsme si prý ve volbách přáli pravicovou koalici, protože jsme nejvíc hlasů dali TOP 09 a ODS – přesně v tomto pořadí. Proč ne? Takže ODS hned po volbách udělala koalici s ČSSD! A že ta byla hu-hu opravdu! Nečas je v civilu fyzik, a fyzika je – na rozdíl od mnohých ostatních a často přeceňovaných věd jako třeba ekonomie – exaktní věda prokázaných vzorečků, něco jako matematika: rovnici nemůžete cinknout jako TV grafy o růstu HDP! Takže by premiérovi nemělo dát náročnou logickou práci pochopit, že se vítěz voleb prostě hlásí o post primátora. Že to dělá až nyní, je politika; příští rok je supervolební.
Což mě vede k obsahu dalších Nečasových slov. Ta pronesl při návštěvě jaderné elektrárny Temelín, kde s bezpečnostní helmou nasazenou jak po jaderném výbuchu nápadně připomínal Jiřího Paroubka, když kdysi slavnostně sfáral. Nebo vlastně nesfáral? Nečas se každopádně znovu pustil do TOP 09 a především jejího skutečného šéfa Miroslava Kalouska, jemuž se dostavba elektrárny ekonomicky jeví jako další bláznivý nápad vlastní vlády – upřímně nic extra překvapivého. Nečas v narážce na to prohlásil, že on je na rozdíl od „účetního“ Kalouska „státník“, takže vidí do daleké budoucnosti.
Fakt? Kdo už tři roky chodí do televize a slibuje nám fantastickou budoucnost tříprocentního deficitu státního rozpočtu, kvůli němuž vláda obětovala téměř veškerý zdravý rozum, tedy lze-li od jakékoli vlády něco takového čekat? Ano, tříprocentní rozpočtový deficit (a výhledově nic proti i nižšímu deficitu či rovnou přebytku!) - pro drtivou většinu občanů stejná abstrakce jako nezlitý prezident Miloš Zeman – slibuje i Kalousek. Jenže právě premiér, jak vyplývá i z tohoto slova, bývá za vládní politiku nejzodpovědnější - byť vždy nemusí být skutečným premiérem. Z této logiky je premiér ještě vyšším účetním než ministr financí.
Nemíří-li Nečas k desetiprocentnímu volebnímu výsledku, měl by konečně pochopit, že hrát na hřišti soupeře a podle jeho pravidel, jak on paličatě dělá s Kalouskem, vždy znamená prohru. Šéf ODS nikdy nebude vtipnější a přirozenější politik než Kalousek, na to moc málo pije; navíc s tím se člověk rodí, podobně jako se rodí s talentem kupovat armádě padáky, co se občas neotevřou. Nikdo ale taky nikdy nevyhraje volby s talentem strkat opakovaně hlavu do soupeřovy smyčky. Pád pražské koalice, podobně jako například nešťastné sKarty, nicméně ukázal, že tohoto talentu má Nečas na rozdávání. Takže si ho Kalousek s gustem vodí, jak potřebuje.
