ZDENĚK STRNAD: Velká jarní cyklojízda: tentokrát palec nahoru
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
2.500 lidí se projelo hromadně na kole Prahou dokázalo, že když se chce, tak jezdit na kole po městě jde a není nutno přitom a kvůli tomu vyvolávat konflikty.
K aktivitám sdružení Auto*Mat bývám často velmi skeptický. Připadají mi úsměvná prohlášení Víta Masareho, mluvčího Auto*Matu, že hromadná cyklojízda je „oslavou svobodného pohybu“ – jakoby auta a chodci svobodní nebyli. Přijde mi nechutné blokovat hlavní tahy ve všední dny. A kompletní uzavření Smetanova nábřeží pro jakoukoliv dopravu kromě tramvají (ano, toto nás čeká!) je akce, kterou snad ani chápat nelze – ještě se jí určitě věnovat budeme, nejen proto, že v online rozhovoru Reflexu se pořadatelé více či méně úspěšně vyhýbali odpovědím, které je prostě nutné slyšet.
Tuhle sobotu jsem byl ale mile překvapen. O „Velké jarní cyklojízdě“ jsem se dozvěděl na poslední chvíli od fotografa Reflexu Tomáše Tesaře. Odehrávala se v sobotu odpoledne, a protože jsem trávil odpoledne s dětmi, šli jsme se na Náměstí Jiřího z Poděbrad podívat. Auto*Mat tentokrát zvolil dobu akce tak, aby naštval minimum lidí, protože v tuhle dobu většinou nikdo moc nikam nespěchá. Cyklisti se sešli, projeli se po magistrále a Nuseláku, vrátili se na Žižkov, kde pak následoval koncert. Lidé všech možných povolání, věkových i názorových skupin a pohlaví se přišli bavit v tom dobrém slova smyslu. Připadal jsem si jako na karnevalu – pankáči, maminy, kravaťáci (poznáte je podle zásadně značkových cyklistických hadrů), lidé na velocipédech! Díky lehce chladnějšímu počasí přijelo „jen“ asi 2500 cyklistů a cyklistek. Akce byla koordinována jak s městem, tak s dopravní policií. A považte – žádný konflikt nenastal. Lidé se projeli, bavili se – a šli domů. Super.
Pokud chce někdo upozornit na to, že v Praze existuje málo cyklostezek, a výstavba těch pár funkčních je pomalu dražších než výstavba čtyřproudové silnice, má samozřejmě pravdu. Jde to ovšem udělat mnoha způsoby. Když pojedu v pondělí dopoledne do práce a na magistrále se 20 minut zdržím kvůli přejezdu několika tisíc cyklistů (nebo stávce zemědělců, nebo taxikářů, prostě kohokoliv), budu hodně naštvaný, stejně jako spousta dalších. Dnes má kdokoliv k dispozici velice širokou škálu možností, jak se dostat do povědomí veřejnosti, a nátlakové akce a šaškárny pro televizi ztrácejí smysl.
To ale nebyl příklad tohoto víkendu. Ten se totiž Auto*Matu povedl, protože ukázali tu lepší cestu – jde to i bez naštvaných řidičů a zpruzené veřejnosti. A zato mají protentokrát můj palec nahoru.
