Po týdnech jednání, kdy se místy zdálo, že tentokrát už Řecko peníze od eurozóny a MMF nedostane, se konečně dosáhlo další dohody. Další, která stojí na zbožných přáních zcela mimo realitu.
Zatímco během posledních dvou let se odhad výše veřejného řeckého dluhu v roce 2013 zvýšil ze 150 procent HDP na 192 procent, EU, ECB a MMF se nyní dohodly, že pro rok 2020 už nebudou trvat na tom, aby řecký dluh dosahoval výše 120 procent HDP, ale stačí, když bude 124 procent. Na dva roky se seknou o 40 procent, na osm let ale můžou plánovat na 4 procenta.
Jak tohoto zázraku Řecko dosáhne? Od roku 2015 totiž nominálně začne řecká ekonomika růst o čtyři procenta, přičemž primární deficit (bez započtení úroků) veřejného rozpočtu bude od roku 2016 přes čtyři procenta HDP. Krásná pohádka, ale jen pohádka.
Mimochodem, všechny předchozí předpovědi dlouhodobého vývoje HDP se s realitou rozešly o mnoho procentních bodů.
Volby
Zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu staví na tom, že primárního přebytku veřejných rozpočtů Řecko dosáhne už v příštím roce. Až dosáhnou přebytku 4,5 procenta HDP, tak Řekům bude snížena úroková sazba na 0,5 procenta u bilaterálních půjček, odloží se splatnost půjček i úroků záchrannému fondu EFSF. ECB se zase vzdá výnosů z držených řeckých dluhopisů – to by mělo být 11 miliard eur.
Teď v prosinci Řekové dostanou (pokud se na tom eurozóna ještě dohodne) další půjčku 34 miliard, z čehož 24 miliard půjde na rekapitalizaci zle pochroumaných řeckých bank. Z kraje příštího roku pak Řecko dostane deset miliard na odkup vlastního dluhu v poměru 35 euro za jedno euro (další malý bankrůtek). Tato opatření zřejmě 350miliardový dluh trochu polechtají. Víc nic.
Dohoda vydrží do zářijových parlamentních voleb v Německu a možná ještě chvíli potom. Pak přijde nová.
Sledujte Miroslava Cvrčka na Twitteru (@MirekReflex)
