Ráno moudřejší večera

Ráno moudřejší večera Zdroj: Profimedia.cz

Proč je ráno moudřejší večera

Dobrý den, pane profesore, po noci, kdy se mi špatně spalo, mě napadla jedna otázka na Vás. Proč je náhled na některé životní situace a problémy úplně jiný večer a v noci, když člověk nemůže spát a převaluje se v posteli, nežli ráno, když vstane? Večer se mi zdá většinou vše komplikované a složité a ráno nad tím často mávnu rukou. A řekla bych, že to není jen můj osobní dojem, vybavím- li si známé rčení „Ráno je moudřejší večera“. Co tedy probíhá v mozku? Je to jen únavou?

Děkuji. S pozdravem Kateřina V.

 

Naše rozhodování podléhá dynamice v čase. Je jiné ve chvíli počáteční emoce, jiné poté, co emoce odezní, a ještě jiné poté, co zvážíme všechny okolnosti.

 

Zpracování informací v našem mozku je dvourychlostní. Například když vás něco vyděsí, zpráva o tom putuje jak zkratkou přímo do amygdaly (emoční jádro), tak delší cestou do mozkové kůry k sémantickému zpracování a uvědomění. To první vede k úlekové reakci, to druhé ke zvážení, zda je oprávněná, či nikoli. Podobně dvourychlostně probíhá i rozhodování v odpověď na jiné výzvy, zejména ty, jež jsou spojeny s emocemi.

 

Toto „jištění“ má z vývojového hlediska pro přežití velkou výhodu. Jsou životně důležité situace, jejichž řešení nesnese odkladu (začne hořet v místnosti, dítě spadlo do žumpy), ale často je zároveň třeba řešení lépe promyslet (nabídka zaměstnání, sňatek). Zkratka (je „hloupější“) mnohdy zajišťuje řešení pouze provizorně, než se uplatní úvaha (je pomalejší), což se osvědčilo.

 

Mnozí, zejména ti výbušnější, vědí, že když se naštvou, je před činem většinou lépe napočítat do deseti neboli „vydýchat to“. Vaše zkušenost je nejspíš kombinací uvedených mechanismů s dalšími, jako je snové zpracování a utřídění informací ve spánku, dezaktualizace problému (není tak důležitý, jak se zprvu zdál), jiné fyzické rozpoložení (ano, i únava), uvědomění dalších souvislostí apod.

 

Ve spánku se také někdy zapínají obranné mechanismy, zejména snaha o vytěsnění a popření. Ti, kdož prožili něco strašného, například přišli o dítě nebo někoho zabili při autonehodě, mají mnohdy zážitek popření, kdy se jim v noci zdá, že se to nestalo, že to byl jen sen, že se ráno probudí a zjistí, že dítě nebo spolujezdec žije.

 

V takovém případě to sice moc nepomůže, ale chci tím naznačit, jaké mechanismy se odložením odpovědi, neřkuli spánkem, zapínají, a nastínit tak odpověď na Vaši otázku.

 

U některých duševních poruch tomu však bývá jinak – například u deprese je často večer moudřejší rána.

 

Dotazy zasílejte na hoschl@reflex.cz