Exšéf ČSSD a manžel Petry Paroubkové, nyní jeho nejvyšší funkce, pokřtil svou knihu Ve službě republice. Byl to úspěch - žádný mrtvý! A taky teď už víme, jak Jiří Paroubek zabránil třetí světové válce.
A nejen to! Samozřejmě jsem knihu nečetl, natolik si vážím své hlavy i času. Čerpám pouze z Paroubkových skromných citací v médiích a taky z úryvků zveřejněných na jeho webu Vaševěc.cz, které mimochodem nesou nezaměnitelný rukopis jiného velikána světové politiky a sci-fi literatury, málem právníka z Plzně Petra Dimuna.
I z toho mála soudím, že Paroubek nezvratně nakročil k Nobelově ceně za mír. Samozřejmě pokud stejnou cenu za literaturu nezíská jeho manželka, dva vítězové z jedné malé země jsou dost nepravděpodobní. Známý génius totiž podle svých slov téměř zabránil třetí světové válce, když bojoval proti brdskému americkému radaru. Podle Paroubka by bez něj americko-ruské vztahy nezachránil ani americký prezident Barack Obama, jenž projekt nakonec zrušil. A kdo ví, co by se stalo pak?
Nejde ale jen o radar: Paroubek taky vzpomíná, jak se coby šéf ČSSD sešel v roce 2009 v Moskvě s ruským premiérem Vladimirem Putinem. A náramně si evidentně rozuměli. Myslím, že mu Putin, než jej oblečen do džudistického kimona zkusil párkrát neúspěšně přehodit přes rameno, řekl asi tohle: „Moc se mi líbíte, soudruhu, ani s vámi nehnu! A i politiku děláte skoro tak dobře jako já. Jen se nebojte do toho trochu víc šlápnout! Opozici musíte rozmáznout jak švába!“
Snad něco takovéhoto: „Miláčku, jsem u těch českých prasat a právě jedu v autě s nějakým kriminálníkem….“
To Tonymu Blairovi, svému dalšímu kamarádovi, nic vysvětlovat nemusel. Spíš božského „Tonyho“ jen nenápadně pozoroval, jak to umí s lidmi. Škoda že nevypozoroval i to, jakou „Tony“ dělá politiku. Mohli jsme se obejít bez vajec a pouličních bitek. Ale jinak má Paroubek v podstatě pravdu, byla to skutečná „služba republice“. Když vloni po volbách konečně padl.
